Je asi málo žen fotografek, které by si veřejnost oblíbila v takové míře jako Dagmar Hochovou. Její kariéra byla hlavně v 50. a 60. letech profesně spojena s obrazovými žurnály orientovanými na tzv. humanitní fotografii. Právě to je zřejmě důvod, proč je dnes vnímána jako fotografka dětí. Objektivně vzato je však takový obraz zkreslený. Fotografický archiv Dagmar Hochové, který Moravská galerie získala v roce 2013 do svého vlastnictví, ukazuje osobnost autorky a její tvorbu komplexněji. Významná část jejich snímků je zaměřena na události kulturně politického rázu. Na intelektuální a umělecké elity, tématiku spjatou s národní identitou nebo na zlomové okamžiky naší historie.Děti jsou nepochybně důležitou součástí jejího profesního profilu, ale jak známo, ani sama Hochová nálepku fotografky dětí příliš nemilovala, protože v ní cítila zjednodušení, zabavující její fotografování dimenze angažovaného svědka doby.
