Výstavou Vlasty Vostřebalové Fischerové (1898-1963) Moravská
galerie v Brně opět otevírá téma neprávem zapomenutých českých
meziválečných umělkyň. Tentokrát věnuje pozornost dílu, které patří
k nejosobitějším projevům "nových realismů" v českém umění 20. a
30. let minulého století, a to i přesto, že aktivní tvůrčí činnost
Vostřebalové Fischerové trvala necelých dvacet let.
Počátky profesionální dráhy Vlasty Vostřebalové Fischerové jsou
spjaty se studiem v ateliérech Vojtěcha Hynaise a Jana Štursy
na Akademii výtvarných umění v Praze. Umělkyně se však od autorit
záhy odpoutala a již kolem poloviny dvacátých let dospěla k
jedinečnému malířskému a kreslířskému stylu, do něhož otiskovala
nejen zaujetí mezními životními situacemi, ale i smysl pro břitkou
karikaturní zkratku, který měl svou paralelu v nové věcnosti. Jako
modely si vybírala ženy, muže i děti z okraje společnosti, městské
periférie a venkova - jim věnovala řadu skvostných psychologických
portrétů. Vedle portrétní tvorby se Vostřebalová Fischerová
věnovala i krajinomalbě a náměty se silnými autobiografickými
prvky.
Dílo Vostřebalové Fischerové bylo poprvé vystaveno v Topičově
salonu v roce 1925 společně s tvorbou její spolužačky Milady
Marešové. V roce 1934 následovaly její dvě samostatné výstavy v
Městské knihovně v Praze. Autorčinu tvorbu definitivně přeťala
druhá světová válka a její umělecký odkaz nebyl následně ani
uceleně vystavován, ani komplexně zhodnocen. Jednou z mála
významnějších přehlídek byla výstava v Alšově jihočeské galerii v
roce 1986, téměř čtvrtstoletí po její smrti
Stávající výstava Vlasty Vostřebalové Fischerové společně s prvním
souborným monografickým katalogem představuje práce z veřejných a
soukromých sbírek. Obrazy a kresby s fantaskní poetikou a silným
sociálním apelem společně s nedávno objeveným archivním
materiálem, včetně autorčiných architektonických návrhů a osobní
korespondence, odhalují originální a mnohovrstevnaté dílo, které má
v českém moderním umění své nezastupitelné místo.
Sdílejte video na Youtube VideaMG