Rudolf Koppitz (1884-1936) je jedním z nejvýznamnějších dnes
znovu objevovaných rakouských umělců českého původu. Patří mezi
význačné představitele rakouské fotografie z řad zastánců
tradicionalistické "umělecké fotografie", kteří si oproti dobově
aktuálním avantgardním výbojům podrželi četné reminiscence na
secesi a symbolismus. Nejvýznamnější jsou jeho inscenované, často
mnohafigurální akty plné symbolických odkazů, ale pozornost si
zaslouží také jeho krajiny a fotografie ze života venkovských
obyvatel.
Jeho díla jsou charakteristická důrazem na formu, hru světelných
linií a ploch a na práci se stínem. S pomocí barevného gumotisku,
pigmentového nebo bromolejového tisku vytvářel velkoformátové
práce, které se pro jeho současníky staly příkladnými vzory
uměleckých nároků fotografie.
Jeho první monografickou výstavu v České republice, doprovázenou
také katalogem podávajícím ucelený přehled celoživotního díla
autora, kterého můžeme právem řadit na přední místa i v rámci dějin
české fotografie, připravila rakouská historička fotografie Monika
Faber.
Výstava vznikla ve spolupráci Moravské galerie v Brně a Photoinstitut Bonartes.