Umělecká skupina Linie vznikla v roce 1931 a existovala osm let. Její činnost zasahovala do většiny uměleckých oborů. Jako jiné evropské skupiny měla Linie specifický program a vydávala vlastní stejnojmenný časopis. Multimediální charakter její tvorby zahrnuje malby, grafiky, fotografie, koláže, kresby, autorské knihy, literární tvorbu, tanec a divadlo. Žádná z dalších skupin v Československu se nemohla pochlubit tak pestrou paletou zájmů.
Vůdčí postava skupiny Josef Bartuška, patřil k nejvšestrannějším
osobnostem. Byl básníkem, fotografem, malířem, grafikem, kreslířem,
tvůrcem četných koláží, publicistou, hudebníkem, divadelníkem i
filmařem. Podobnými mezioborovými zájmy se vyznačovali také Karel
Valter, Oldřich Nouza, Karel Fleischmann a Emil Pitter,
představitelé jádra skupiny. K dalším členům Linie patřili Ada
Novák, Richard Lander, Jiří Linhart, Miroslav Haller, Miloš
Mühlstein, Josef a Rudolf Stejskalovi. Důvodem, proč upadla skupina
v zapomenutí, je nepochybně to, že působila mimo Prahu. I pozdější
mapování její činnosti probíhalo více méně na lokální úrovni.
Důležitým podnětem k jejímu znovuobjevení byly hlavně výstavy Česká
fotografie 1918 - 1938, která se konala v roce 1981 v Moravské
galerii (Antonín Dufek), a výstava Linie, barva, tvar v českém
výtvarném umění třicátých let, kterou pořádala v roce 1988 Galerie
hlavního města Prahy (Hana Rousová, Antonín Dufek). Nutno dodat, že
i když byly tyto dvě, stejně jako další výstavy, objevné,
soustředily se jen na tvorbu v oblasti jednoho média. Nynější
pražská a brněnská instalace však zachycují fenomén multimediálních
aktivit Linie v celé jeho šíři. Svou otevřeností byla Linie
protikladem skupinovému sektářství třicátých let. Usilovala o vizi
moderního života, vyznačující se názorovou pluralitou a
demokratičností, stojícími proti provincialismu i totalitním
ideologiím. Můžeme jen litovat, že do její aktivit vstoupila
naprosto devastujícím způsobem válka.
úvodní slovo autora výstavy Jaroslava Anděla a ředitele Moravské
galerie v Brně Marka Pokorného
