Výstava představuje především ranější fáze tvorby Antonína Hudečka, a to od 90. let 19. století do druhého desetiletí století dvacátého, tedy zejména ta období, v nichž se formoval umělcův výtvarný projev od impresivních náladových studií k plošnému zjednodušení a barevné stylizaci.
Antonín Hudeček patří mezi nejvýznamnější představitele moderní
české krajinomalby, generačně je spřízněn s Antonínem Slavíčkem,
Janem Preislerem, Milošem Jiránkem či Maxem Švabinským. Studoval na
Akademii výtvarných umění v Praze, poté pobýval dva roky v
Mnichově, kde nejprve navštěvoval soukromou školu slovinského
malíře Antona Ažbého a potom ateliér figuralisty Otto Seitze na
mnichovské Akademii. Po návratu do Prahy se znovu zapsal na
Akademii do ateliéru historické malby. Přesto, že jeho umělecké
školení bylo zaměřeno na figurální malbu, tíhl svým malířským
cítěním ke krajinářství. Přispívali k tomu také přátelské kontakty
s Juliem Mařákem - už od roku 1897 se zúčastňoval jejich společných
pobytů a malování ve volné přírodě na Okoři. Malování v plenéru
bylo pro Hudečkův další malířský vývoj rozhodující. Zpočátku
komponuje do přírodních scenérií lidskou figuru, ale postupně se
krajina stává hlavním a jediným tématem. Dalším zdrojem inspirace
se mladému umělci stalo moře. Jeho proměnlivá podoba v
nejrůznějších obdobích a během dne či noci je námětem mnoha studií
i definitivních děl. Nové náměty i nový výtvarný styl hledal A.
Hudeček v rovinaté krajině Polabí a později v severovýchodních
Čechách. Nakrátko se vracejí figurální motivy, harmonicky zasazené
do krajiny, jejíž zádumčivá a melancholická nálada je tím ještě
zvýrazněna. V následujících letech pak Hudeček směřuje ke stále
realističtějšímu projevu a monumentálnímu pojetí krajiny. Autor
výstavy Olaf Hanel čerpal nejen z expozic a depozitářů galerijních
institucí, ale podchytil i práce ze soukromých sbírek včetně dosud
neznámé dokumentace z pozůstalosti. Právě možnost srovnání děl
uchovávaných v muzeích umění s artefakty sběratelů činí výstavu
zajímavou a doufejme i přitažlivou pro návštěvníky. Výstavu
doprovází katalog s teoretickou statí autora výstavy a více než
dvacítkou reprodukcí stěžejních umělcových děl.
České muzeum výtvarných umění v Praze; Východočeská galerie v
Pardubicích