I am terribly sorry ... je nový fotografický projekt Štěpánky Šimlové. Jedná se o sérii digitálně upravených velkoformátových fotografií, které představují jakési "portréty" figurín z výkladních skříní. Autorka tyto figuríny oduševňuje pomocí slov vyjadřujících různé variace omluvy.
Pražská umělkyně Štěpánka Šimlová (*1966), absolventka intermediálního ateliéru Milana Knížáka Akademie výtvarných umění v Praze, představuje v současné době jednu z nejvýznamnějších postav české výtvarné scény. V loňském roce byla finalistkou ceny Jindřicha Chalupeckého. V začátcích pracovala s fotografií a kresbou, dnes je pro její tvorbu typická digitální fotografie. Ve své současné tvorbě vytváří Š. Šimlová pomocí digitální fotografie manipulované obrazy odcizeného světa velkoměst, reklamy či módy. Tento do určité míry umělý svět si autorka podmaňuje tím, že jej "polidšťuje" pomocí emocionálně zabarvených textových poselství. V jedné z fotografických sérií například zaměnila texty neonových reklam velkoměst za infantilní modlitbičky, v jiné zase nahradila názvy módních značek sportovní obuvi za slova vyjadřující strach z nemoci a stáří. Vzájemným propojením textů a obrazů se Šimlové podařilo vytvořit nové specifické médium k vnímání a interpretaci světa. Posledním úspěšným projektem, který Štěpánka Šimlová představila v loňském roce na Staroměstské radnici v Praze, byly "Sladké sny za hořkých nocí". Digitální fotografická montáž, provázená hudbou a slovem, nabídla průhled do snového světa s řadou podivuhodně se prolínajících dějů - fragmentů jednoho velkého příběhu - příběhu o hledání sebe sama. Z předchozích projektů digitálních tisků Šimlové jmenujme "Interiéry" a "Rozhovory u bazénu".