Symptomem Medunovy tvorby je rezignace na plné porozumění autorovu záměru. Znovu začleňováním starších maleb a objektů do instalací vytváří prostor pro jejich znovupřijetí a další možné čtení. Zkoumá povahu díla, odolnost vůči ilustrativnosti, která ho dostihuje. Autor záměrně zpochybňuje systém konvencí prezentace uměleckých děl.
