Muzeu umění v Macau pořádá výstavu čínského grafického designu v rámci 22. Bienále grafického designu v Brně. Na tuto výstavu vybralo Muzeum umění téměř sto prací dvaceti tří předních grafických designérů z Číny, Hongkongu, Tchajwanu a Macaa. Každé z těchto děl je umělecky individuální a současně odráží společné rysy čínské kultury. Jsou nejen vyjádřením přání designérů komunikovat s kolegy a diváky, ale i výrazem přátelství mezi Čínou a Českou republikou.
První čínské město, které proniklo na mezinárodní scénu moderního designu, se kupodivu nenacházelo v hustě zalidněném vnitrozemí. Byl jím Hongkong na východním břehu delty Perlové řeky. Grafický design v Hongkongu úspěšně kombinoval prvky západního designu, místní kultury i běžné vizuální vjemy. Výsledkem byl atraktivní design, ve kterém se charakteristickým způsobem snoubily vlivy Východu i Západu. Obchodní reklama, obalový design a reklamní plakáty patří v Hongkongu k nejrozšířenějším produktům v této oblasti. Na rozdíl od Hongkongu neměl grafický design na druhé straně průlivu, na Tchajwanu, velkou podporu vlády a společnosti, a jeho vývoj byl tudíž mnohem pomalejší. Ještě začátkem 80. let neexistovalo na Tchajwanu univerzitní designérské studium; vzdělání na poli designu bylo na úrovni vyšších odborných škol. Od počátku 90. let, s podporou profesionálních designérů a místních designérských skupin, se začal design na Tchajwanu rozvíjet, tchajwanští umělci pracovali a vystavovali v Asii i mimo ni. Ačkoliv tchajwanští návrháři používali "jazyk" mezinárodního designu a jeho typické rysy, hojně čerpali i z tradičního čínského umění a kultury. V roce 2002 zorganizovala Umělecká asociace v Kaohsiungu (KCA) spolu s deseti dalšími tchajwanskými sdruženími designérů 1. tchajwanské bienále designu, které se stalo přelomovým okamžikem. Čína se rychle prosazovala na mezinárodní scéně. Zahraniční konkurence přinesla čínským designérům nové příležitosti i impulsy, a grafický design, jehož hlavní účel je pragmatický, se stal nezastupitelným. Když se Čína začala počátkem 80. let otevírat světu, čínští návrháři přejímali styly a metody moderního designu z Hongkongu a z ciziny. Současným grafickým designérům se v oblasti řemesel a dekorace podařilo oprostit se od přílišné závislosti na svazující tradici. Dobře chápou jak čínské, tak západní umění a mnoho z nich exceluje na výstavách a soutěžích v mezinárodním měřítku. Ve srovnání s Čínou, Hongkongem a Tchajwanem měli designéři v Macau pomalý start. V 80. letech, kdy ekonomika a turistika v Macau zažívaly rozkvět, se závratnou rychlostí rozvíjel i průmysl a obchod. Vláda tak měla k dispozici větší finanční zdroje, a částky přidělované umění a kultuře rostly. Každoroční Festival umění v Macau, Mezinárodní hudební festival a nejrůznější výstavy a představení zvyšovaly poptávku kulturních institucí po reklamních plakátech a brožurách, což vytvářelo další příležitosti pro rozvoj grafického designu. Oficiální vzdělávání v oblasti grafického designu začalo v Macau relativně pozdě. V roce 1993 vláda přeměnila Školu výtvarného umění (dosud zaměřenou na amatérské umění) na Školu umění a řemesel, součást Polytechnického institutu v Macau. Škola umění a řemesel otevřela první designérské studium, a zahájila tak novou éru v historii vzdělání v grafickém designu v Macau. Před rokem 1993 se designem zabývali hlavně malíři, ilustrátoři, a dokonce i architekti. Výraz "grafický designér" byl prakticky synonymem pro výtvarného umělce. Stejně jako dřív, i dnes zůstává hlavním klientem designérů v Macau vláda. Plakáty a další díla propagující umění a kulturu mají prestiž jak u vládních úřadů, tak u obyvatel Macaa. Díky blízkému vztahu umění a designu má design v Macau silný umělecký náboj, a k upoutání pozornosti diváků používá například abstrakci a symbolismus. Designéři navíc čerpají inspiraci i ze 450 let propojení čínské a západní kultury. 1. Bienále designu v Macau se konalo v roce 1995, letos se uskuteční jeho šestý ročník. Od roku 2003 se jej kromě místních designérů účastní i umělci z Číny, Hongkongu a Tchajwanu, kteří se zde mohou podělit o své zkušenosti. Macao tak může opět fungovat jako základna pro uměleckou a kulturní výměnu.
výstava se koná za podpory konzulátu České republiky v
Hongkongu
Muzeum umění v Macau, CIAM