Nízko nad úrovní země levitující skleněný objekt Lukáše Makkeho Perlustrace umění a kýče (2004) formálně odpovídá tvarem a funkcí svým honosným předkům (křišťálovým lustrům).
Pivní lahve, obal nápoje, který je nám dennodenně představován médii jako nezbytný doklad mužnosti a který je dnes svou prodejní úspěšností srovnatelný v exportu s bývalou slávou českého skla, tvoří základ objektu doplněného dalšími tuctově vyráběnými skleněnými odlitky, reprezentanty nadměrné spotřeby. Na otázku nastolenou názvem objektu a spjatou s ověřováním vážnosti předkládaného díla, nabízíme odpověď vážící se k výrokům Tomáše Kulky publikovaným v jeho knize Umění a kýč, v níž autor navrhuje definici pojmu kýč. Podle jím určených kritérií je v mnohém tento objekt kýči nakloněn - ve využití univerzálního motivu, silném emotivním náboji, snadno identifikovatelném námětu, v jisté míře dovednosti potřebné k jeho tvorbě, obecné srozumitelnosti. Co však rozhodně nesplňuje, je absence skrytých významů a obohacujících asociací a právě tato trhlina daná aspirací autora, zvlášť v době, kdy hranice umění a kýče jsou takřka nepostřehnutelné, staví toto dílo na stranu umění.
