Cílem výstavy není ukázat vše, co Švabinský vytvořil, ale představit v koncentrované podobě a s důrazem na nejdůležitější etapy to, co je tematicky i formálně zajímavé a kvalitní a co má trvalou hodnotu.
Od umělcovy smrti uplynulo téměř čtyřicet let a od poslední souborné výstavy téměř třicet. Obsáhlé dílo prověřil čas. To, co prošlo jeho sítem, zůstává imponujícím odkazem velkého umělce, kterého stojí za to znovu a znovu objevovat.
Nynější výstava, doprovázená reprezentativní publikací a katalogem, usiluje o narušení tradičních klišé spojených s chápáním Švabinského jména. Premiéra výstavy proběhla pod názvem Ráj a mýtus od 12. prosince 2001 do 7. dubna 2002 ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Pro Pražákův palác Moravské galerie v Brně byla kolekce mírně obměněna především z ůdodů prostorových a technických - proto, že křehké kresby nemohou být dlouho vystaveny světlu. Pro brněnskou expozici bylo jádro pražské výstavy výrazně doplněno souborem grafických listů a kreseb ze sbírek Moravské galerie. Přikročilo se tedy i ke změně názvu výstavy na Skutečnost, ráj a mýtus.
Ve vstupním sále jsou představeny především portréty a práce pro veřejné zakázky z první, svým způsobem nejdůležitější etapy tvorby Švabinského. Jde zejména o portréty jeho snoubenky Ely Vejrychové, z nichž mnohé získaly ceny na tehdejších mezinárodních výstavách, je to i plakát pro spolek Mánes, kterého byl významným členem. Úvodní část seznamuje též s výzdobou pro Zemskou banku v Praze, která byla Švabinského první veřejnou zakázkou. Dále je chronologicky a tematicky sledován umělcův vývoj s důrazem na tvorbu do roku 1922, kdy využil všech možností svého talentu, které poté jen rozvíjel. Návštěvník ve výstavě uvidí i Ateliér (1916), zlomovou práci z období, v němž se objevují výrazné erotické motivy, které pak tvořily hlavní náplň další etapy jeho díla vrcholící Rajskou sonátou - ta je na výstavě rovněž představena.
Intenzívní portrétní činnost provázela Švabinského celý život - ukázky z galerie celebrit českého národa najde návštěvník ve čtvrtém sále výstavy. Ve 30. letech se Švabinský věnovalvýzdobě chrámu sv. Víta - v expozici se návštěvník setká s návrhy vitrážových oken (současně může srovnat obdivuhodnou umělcovu schopnost ztvárnit i grafickou miniaturu - poštovní známku či bankovku). Paralelně vznikala série grafik inspirovaných přírodou - tomuto tématu je věnována poslední část výstavy. Výstavu uzavírá obraz Poledne na horách, který vznikl ve 30. letech a spojuje v sobě lásku Švabinského k přírodě i jeho zájem o alegorickou lidskou figuru. Výstavní kolekci doplňuje fotodokumentace z umělcova života i několik z četných ocenění, kterých se jeho dílu dostalo.
Bylo by možné mluvit o desítkách dalších významných prací Maxe Švabinského. Podstatné jsou však zmíněny. Jejich prostřednictvím před námi vystupuje umělec podivuhodného osudu, logicky provázané tvůrčí cesty a věrnosti svým mladým ideálům. Jeho dílo můžeme cenit do několika etap.
Gallery Praha