Moravská galerie v Brně v rámci obměn stálé expozice umění 20. století představuje asi 35 kreseb a grafik tohoto autora, jež jsou výběrem z jeho tvorby za posledních třicet let - nejstarší práce je z roku 1971, nejmladší z loňska.
Jiří Šindler se věnuje ilustraci, knižní grafice, písmu a kaligrafii nepřetržitě od roku 1941. V tvorbě krásné knihy následoval svého otce, Vladimíra Šindlera, který se podílel na výzdobě knih proslulé staroříšské edice Josefa Floriana Dobré dílo či Pojerovy Atlantidy. Velkou část Šindlerova díla tvoří ilustrace ruských klasiků: Puškina, Leskova, Gogola; Oděské povídky Isaaka Baabela. Druhým pólem jeho tvorby je knižní úprava a ilustrace dětské literatury, na níž pracuje od poloviny 50. let. Kaligrafované texty, jimž se Šindler věnuje již od studií, patří k nejnáročnějším záležitostem knižní tvorby. Mezi Šindlerovými kaligrafiemi bezesporu vyniká přepis Holanovy básnické sbírky Zdi, který nakonec cenzura zakázala vydat. Zájem o písmo jako médium sdělení vedl autora k zájmu o cizí písma a k vytváření novotvarů. Kromě aplikací hebrejského písma vytvořil také řadu přepisů staroslověnštiny. V této oblasti bylo nejdůležitější vytvoření tiskové podoby hlaholice - několikaletá práce byla završena edicí misálu v roce 1992. Šindler je též autorem knižního grotesku. Významná je rovněž Šindlerova spolupráce s uměleckými knihaři, pro něž vytvářel potahový papír, navrhoval knihkařská tlačítka nebo výtvarné řešení vazby. Vedle práce s knihou a textem se zabýval i jiným užitým a volným uměním včetně nástěnné malby. Je činný též literárně.