Manuál rekonstrukce

10. Zahrada

Přestože svým celkovým řešením vycházela z dobových kompozičních vzorů, tvoří zahrada s vilou jeden organický celek a je s ní spjata řadou prostorových i provozních motivů. Ústředním místem zahrady je čtvercové plató před kamennou lodžií ("sallou terenou"), vymezené čtveřicí bříz a tvořící pomyslnou protiklad k hlavní obytné hale. Plató opticky pokračuje rozáriem na nižší úrovni svažující se zahrady, horizont květů růží v úrovni pobytové plochy může evokovat zahradní květinový "koberec". Rozárium a přilehlé květinové záhony tvoří okrasný parter zahrady, jehož kompozice i barevnost koresponduje s hlavním vstupním průčelím domu s mozaikou. Ostatní části zahrady jsou spíše užitkové - plochy s ovocnými stromy a ovocnými keři, podél oplocení záhony angreštů, rybízů a vinné révy, blízko kuchyně pak zeleninové záhony. Vila samotná obrůstala vegetací, treláže na popínavé rostliny byly na všech fasádách, květiny v truhlících a květináčích zdobily lodžii a terasu.

Podoba zahrady po jejím založení je známa jen částečně, fyzicky se zachovala pouze terénní modelace, zahradní schodiště, oplocení ze tří stran pozemku a vstupní brána. V průběhu let nahradila původní sortiment rostlin víceméně nahodilá výsadba.

Podobně jako u obnovy domu i v zahradě jsou ponechány stopy uplynulých sta let, a to v podobě vybraných mladších dřevin, které zahradu kompozičně neporušují, např. vistárie na vstupní lodžii, okrasný javor, řada ovocných stromů a některé jehličnany. Zřejmě jediným původním stromem zahrady jr ořešák v severovýchodním rohu pozemku. Pod tímto vzrostlým "horizontem" je obnoven původní sortiment výsadeb i kompozice cest.

Pergoly i treláže jsou obnoveny podle Jurkovičových výkresů, původní červená barva treláží je nově využitá i pro pergoly, jejichž barevnost neznáme. Obnovené vedení cest je potvrzeno původními cihelnými obrubami, dostavěno je severní oplocení.

Videocyklus (9/10) - Zahrada:

Uložit do PDF Vytisknout

Zavřít okno

10.1 Vegetace

Předmět	vegetace
Umístění ve vile	zahrada
Autor	Dušan Jurkovič
Datum výroby	1906-1913
Autor návrhu obnovy	Tomáš Jiránek (Zahrada nad Metují s. r. o.); Robert Václavík a Petr Všetečka (Transat architekti)
Realizace obnovy	zahradnictví Kaisler, s. r. o.; pk-garden, s r. o.
Datum obnovy	2010
Popis	Druhy vegetace, které Jurkovič zamýšlel vysadit a skutečně vysadil na zahradě své vily, detailně neznáme. Fotografie z doby po dokončení domu v roce 1906 ještě o zeleni na zahradě příliš nevypovídají, pozdější fotodokumentace de facto chybí. Některé informace lze vyčíst z kolorovaného plánu pozemku se zákresem rozvodu vody po zahradě. Celý pozemek kolem domu byl kompozičně i „funkčně“ rozdělen na dvě části. Východní část patřila vile a z hlediska vegetace byla spíše užitková. U plotu na východní straně pozemku, kde ústil zadní „služební“ vchod, byly zeleninové záhonky. U plotu zde měly růst křoviny a divoké víno. Za domem v jihovýchodním koutě pozemku Jurkovič plánoval vysadit ořechy a lípu, které sousedily s dětským hřištěm doplněným „dětskou zahrádkou“. U vstupu na pozemek před jižní fasádou vily bylo vytyčeno místo břízám, bukům a jedlím. Podél celého jižního oplocení rostl rybíz a srstky (angrešt). Celá západní část pozemku patřila ovocné a okrasné zahradě. Uprostřed ve snížené části terénu vznikla kompozice květinových záhonů, jíž dominoval centrální záhon keříkových růží. Nad ním byly o úroveň výš v rozích čtvercového prostranství před lodžií domu vysázeny břízy. Květinový střed zahrady rámovaly na severní straně vysoké ovocné stromy, na západě zatravněné záhony a záhony s růžemi a dalšími květinami a na jižní straně záhon kvetoucích křovin. Severní a západní oplocení obrůstaly nízké ovocné stromy. Dům byl se zahradou „srostlý“ díky popínavým rostlinám, pro něž Jurkovič na fasádách navrhl výrazné prvky červených dřevěných treláží. Zahradní vegetaci doplňovala výsadba v truhlících lodžie a terasy.
Stav zachování před obnovou	V průběhu let nahradila původní vegetaci spíše náhodná výsadba pozdějších majitelů. Z původního Jurkovičova sortimentu rostlin zbyl v zahradě patrně jen ořech v severovýchodních rohu pozemku. Mladší výsadba je různorodá, ovocné stromy (jabloně a třešně) vysazené zejména u plotu na jižní a západní straně pozemku doplňovala skupina jehličnanů u strany severní. Některé zásadní kompoziční prvky vegetace ze zahradě zmizly – zejména čtveřice bříz před vstupní lodžií a růžový záhon. Na fasádách chyběly treláže.
Postup obnovy	V okolí domu byl zvolen podobný postup obnovy jako v domě samotném. V úvahu byla vzata celá doba existence zahrady a byly zde proto ponechány některé druhotně vysazené kvalitní dřeviny, např. vistárie obrůstající vstupní lodžii, okrasný javor v jihozápadním rohu zahrady nebo ovocné stromy a některé jehličnany. Výběr další vegetace do obnovené kompozice zahrady se řídil Jurkovičovým původním plánem s přihlédnutím k současnému stavu a využití domu. Obnoveny byly květinové záhony, věrně se podařilo rekonstruovat čtvercové prostranství s břízami před lodžií a o úroveň níž záhon keříkových růží.
Klíčová slova	zahrada, treláže, vegetace, rostliny, záhon

Uložit do PDF Vytisknout

Zavřít okno

10.2 Studna

Předmět	studna
Umístění ve vile	zahrada
Materiál	beton
Výrobce	E. Káš, vodovod, plynovod a klosety
Místo výroby	Brno
Datum výroby	1906
Autor návrhu obnovy	Transat architekti
Realizace obnovy	Lukáš Jáně, přípojka vody
Datum obnovy	2009-2010
Popis	Vila byla původně zásobována pitnou vodou z vlastní studny s odvodňovacím betonovým žlabem, která je na pozemku umístěna na kraji záhonu před hlavním vstupem do domu. Ze studny byla voda čerpadlem vyvedena do sběrné nádrže na půdu a odtud potom rozváděna po vile.
Stav zachování před obnovou	Dům byl za pozdějších majitelů připojen na městský vodovod, studna tedy přestala plnit svoji funkci, nádrž a část rozvodů ale zůstala zachována.
Postup obnovy	Studniční voda v současnosti zásobuje nový závlahový systém zahrady. V rámci obnovy domu byla zesílena městská vodovodní přípojka, aby mohla zajistit dostatečný přítok vody také do nově zbudovaného automatického hasicího systému, který má dřevostavbu jakožto kulturní památku a exponát sám o sobě chránit před případným požárem.
Klíčová slova	studna, rozvody, vodovod, vodovodní přípojka, hasicí systém, závlahový systém

Uložit do PDF Vytisknout

Zavřít okno

10.3 Oplocení

Předmět	oplocení
Umístění ve vile	zahrada
Materiál	kámen; cihly; keramické tašky; omítka
Autor	Dušan Jurkovič
Místo výroby	Brno
Datum výroby	1906
Realizace obnovy	M-STAV Třebíč
Datum obnovy	2010
Popis	V roce 1906, kdy architekt představoval svůj dům veřejnosti, byl už pozemek, na němž stál, oplocen. Oplocení má kamennou podezdívku z narůžovělého kamene použitého v základech domu, jeho podezdívce i na vstupní lodžii. Na podezdívce oplocení jsou v rozestupech cca po 2,8 m vztyčeny 60 cm široké cihlové, bíle omítnuté sloupky se stříškou s keramickou taškovou krytinou. Mezi sloupky je dřevěná laťová výplň. Na jihovýchodním nároží nahrazuje sloupkový laťový plot plná zeď, za níž v rohu pozemku stála kůlna. V jižní části oplocení je v ose čelní fasády domu proražen vstup na pozemek tvořený mohutnou dvoukřídlou bránou a malou vstupní brankou. Z Jurkovičova nedatovaného rozkresu rozvodu vody po zahradě lze vyčíst, že s oplocením bylo počítáno jako s oporou pro popínavé víno, rybíz a angrešt, na některých místech plot lemovaly nízké ovocné stromy nebo křoviny. Kromě oplocení si nechal Jurkovič kolem domu vyhotovit také chodník.
Stav zachování před obnovou	Na třech stranách pozemku se oplocení dochovalo v převážně původním a relativně dobrém stavu. Na západní straně sousedící s Kunzovou vilkou (Jana Nečase 4) byly v minulosti dřevěné laťové výplně nahrazeny drátěným plotem. Na severní straně pozemku byl původní plot v plném rozsahu nahrazen drátěným plotem. Ohradí zeď s dřevěným oplocením byla v minulosti několikrát opravována, nejprve v 2. polovině 60. let po prohlášení domu za kulturní památku a následně v letech 1988–1998.
Postup obnovy	Dochované oplocení pozemku bylo vyhodnoceno jako poměrně dobře zachovalé. Na severní straně pozemku bylo nutné přistoupit k vystavění nové severní ohradní zdi, na západní straně byly drátěné výplně mezi sloupky nahrazeny nově vyrobenými replikami původních dřevěných. Jinde byly na oplocení odstraněny drobné defekty, byly vyspraveny omítky a spáry v kameni a očištěny keramické tašky stříšek.
Odkazy	Dušan Jurkovič, Eigenes Landhaus bei Brünn (Mein Haus in Sebrowitz bei Brünn ), Der Architekt XIII, 1907, s. 40, tab. 61–62.
Klíčová slova	oplocení, plot, sloupek, laťková výplň, keramická taška, zahrada, kámen

Uložit do PDF Vytisknout

Zavřít okno

10.4 Vstupní brána

Předmět	vstupní brána
Umístění ve vile	zahrada; oplocení
Materiál	dřevo; kov
Autor	Dušan Jurkovič
Výrobce	František Zemánek(?)
Místo výroby	Brno
Datum výroby	1898 / 1906
Autor návrhu obnovy	Zoja Matulíková, Taťjana a Karol Bayerovi, průzkumy povrchů a materiálů
Restaurátor	Václav Vičar, Radek Ryšánek a kol.
Datum obnovy	2009-2010
Popis	Mezi mohutnými pilíři z nepravidelného narůžovělého kamene je v jižní části oplocení pozemku proražen vstup s dřevěnou dekorativní dvoukřídlou bránou a malou vstupní brankou. Křídla vrat jsou v dolní části plná, nahoře bohatě řezbovaná s motivem pávů usazených proti sobě v loukoťovém půlkole. Majestátní vstupní bránu Jurkovič realizoval v duchu svého staršího návrhu z roku 1898, který později publikoval v časopise Der Architekt jako Zahradní portál ve slovanském dřevěném stylu. Vedle mozaiky na vstupním průčelí se brána stala nejcharakterističtějším výtvarným prvkem Jurkovičovy vily. Její původní barevnost lze dovozovat z kolorovaných fotografií a dobových popisů, např. Františka Žákavce: „Mezi pilíři z nepravidelného lomového kamene jsou tu dřevěná vrata bohatě v hoření půli ažurovaná loukoťovým půlkolem, kombinovaným s řezbou dvou protičelných pávů s velikými chvosty. Kámen je do růžova, měkká to žula z okolí brněnského, dřevo žluté, stříšky taškové červené – barvitost tedy značná...“ Malá vstupní branka sousedící s bránou je vyvedena ve stejné barevnosti, ale v mnohem prostších formách.
Stav zachování před obnovou	Vstupní brána a branka se zachovaly v původním a relativně dobrém stavu včetně funkčního kování. Na několika místech byly dřevěné a kovové prvky degradovány vlhkostí. Brána byla stejně jako celé oplocení několikrát opravována – poprvé v 2. pol. 60. let, poté, co byl dům prohlášen kulturní památkou, a následně mezi léty 1988 až 1998. Poslední žlutý nátěr brány byl proveden v roce 2000.
Postup obnovy	V rámci stratigrafického sondážního průzkumu realizovaného za účelem stanovení primární povrchové úpravy dřevěných prvků byly odebrány vzorky povrchových úprav také z brány. Jednalo se o vzorky z kovových prvků, dále vzorky barev v místech dekorativních zářezů i obdélné profilace ve spodní části vrat. Ze vzorků byly zhotoveny nábrusy. Na řadě míst nebyly nejstarší vrstvy nalezeny, neboť brána prošla v uplynulých 100 letech mnoha úpravami a přemalbami. Byly nalezeny stopy modrých, tmavě zelených, tmavě hnědých a řady žlutých nátěrů. Při poslední obnově získala brána jasně žlutý odstín s modrými a červenými detaily. Právě řezbované detaily brány (např. výřezy na ocasech pávů apod.) byly při jednotlivých obnovách patrně nesprávně barevně prováděny, ačkoli původně takto bohatě barevné nebyly. Myšlenku barevné rozmanitosti podněcuje např. dobový tisk, který hovoří o „značné barvitosti“. Při průzkumech však bylo na základě odebraných vzorků prokázáno, že brána měla okrovou barevnost akcentovanou drobnými modrými zářezy na pavích ocasech a loukotích. Tuto barevnost jí poslední obnova také navrátila. Obnoveny byly také kovové prvky a kování, které dostalo černý nátěr.
Odkazy	Dušan Jurkovič, Gartenportal in slavischem Holzstil, Der Architekt VI, 1900, s. 15.
Klíčová slova	brána, branka, vrata, oplocení, páv, loukotě, dřevěné prvky, barevnost

Uložit do PDF Vytisknout

Zavřít okno

10.5 Jmenovka na bráně

Předmět	jmenovka na bráně
Umístění ve vile	zahrada; oplocení
Materiál	sodno-vápenaté sklo
Autor	Dušan Jurkovič
Výrobce	sklárny Benedikta Škardy(?)
Místo výroby	Brno
Datum výroby	1906
Výrobce repliky	Petr Hoplíček, Vitrail servis
Datum obnovy	2010
Popis	Na pravém sloupu vstupní brány byla osazena tabulka z jasně zeleného barveného sodno-vápenatého skla s pískovaným nápisem Dušan Jurkovič. Tato tabulka s architektovým jménem by mohla být jediným dokladem materiálu, z něhož byla vyrobena mozaika, z níž se nic nedochovalo. Zelená barva tabulky je způsobená sloučeninami mědi a chrómu a sklo obsahuje i malé množství fluoru, který pochází patrně z matovacích přísad.
Stav zachování před obnovou	Ze skleněné vizitky zbyl na sloupku vstupní brány bohužel jen fragment, i když jméno architekta zůstalo stále čitelné. Na špatný stav skleněné tabulky mimochodem upozorňoval už v 60. letech 20. stol. majitel domu, který to, že je „mírně nakřáplá“, přisuzoval „skotačivé mládeži“.
Postup obnovy	Původní poškozenou tabulku s mnoha chybějícími kusy nebylo možné obnovit. Fragmenty původního skla tedy byly vyjmuty a uchovány a na totéž místo byla osazena replika cedulky nesoucí stejně jako ta předchozí jméno architekta.
Klíčová slova	brána, skleněná tabulka, vizitka, jmenovka, sklo, sklárny Benedikta Škardy

Uložit do PDF Vytisknout

Zavřít okno

10.6 Pergoly

Předmět	pergoly
Umístění ve vile	zahrada
Materiál	dřevo
Autor	Dušan Jurkovič
Datum výroby	po r. 1913
Výrobce repliky	Václav Vičar
Datum obnovy	2010
Popis	Jurkovičova vila byla organicky propojena s přírodním prostředím zahrady a celého okolí. Prorůstání architektury s vegetací se projevovalo nejen na samotném domě vybaveném trelážemi určenými pro popínavé rostliny, ale také v zahradě, kam architektonický prvek vstupoval v podobě pergol, drobné dřevěné architektury, která členila prostor a zároveň poskytovala oporu dalším popínavým rostlinám. Jurkovičovy nákresy tří typů pergol jsou datovány až rokem 1913. Může jít o pozdější chybné vročení, možná se ale architekt zahradě věnoval až poté, co dokončil celý dům (včetně rozsáhlejších úprav z let 1911–1913). Dvě pergoly stejného typu – podlouhlé průchozí tunely – měly naplánováné místo na cestičkách ve spodní část zahrady „u domku pana uč. Kunze“. Další dvě pergoly ve tvaru prostší brány měly stát nad schůdky do nižší části zahrady po stranách prostranství před vstupní lodžií. Poslední pergola, jediná svého typu, měla stát „u studny na chodníku ku vchodu“.
Stav zachování před obnovou	Původní pergoly se nedochovaly a není známa ani jejich původní barevnost.
Postup obnovy	Pergoly mohly být obnoveny se podle Jurkovičových prováděcích výkresů. Jejich červená barevnost je stylizovanou reinterpretací původního díla, souhlasí ale s prokazatelně původně červenou barvou treláží na fasádě domu.
Klíčová slova	pergola, zahrada, treláže