Manuál rekonstrukce
Členitá střešní krajina přispívala k dynamické hmotové kompozici domu. V patře odpovídá každé obytné místnosti jeden štít. Dřevěný krov byl ve značné výšce nad podhledem hlavní haly, evokujícím průhled do střešní konstrukce, místnosti v patře se tvaru krovu naopak přizpůsobují zešikmenými podhledy. Stav konstrukce odpovídal jejímu stáří. Dřevokazným hmyzem...
4. Střecha
Členitá střešní krajina přispívala k dynamické hmotové kompozici domu. V patře odpovídá každé obytné místnosti jeden štít. Dřevěný krov byl ve značné výšce nad podhledem hlavní haly, evokujícím průhled do střešní konstrukce, místnosti v patře se tvaru krovu naopak přizpůsobují zešikmenými podhledy.
Stav konstrukce odpovídal jejímu stáří. Dřevokazným hmyzem byly zasaženy především krokve z horní strany a některé pozednice. V 80. letech 20. století během vestavby podkrovní místnosti byly odstraněny některé nosné prvky krovu. Na některých místech byla původní krytina nahrazena plechem nebo odlišným typem tašek. Původní klempířské prvky čtvercového průřezu byly v minulosti nahrazeny tvarově odlišnými výrobky kruhového profilu.
Obnova krovu vyžadovala sejmutí krytiny na více než 2 měsíce a ochrana stavby si proto vyžádala postavení dočasného "domu nad domem" tvořeného řadou lešenových věží nesoucích velkorozponové dřevěné vazníky zastřešení. Krov byl při obnově doplněn o chybějící prvky, poškozená místa byla opravena stažením, protézováním a injektážemi. Pro novou půdní vestavbu byla vložena samostatná dřevěná konstrukce. Původní střešní krytina byla během oprav krovu odsolena a vrácena nazpět. Kompletní výměnou prošly nepůvodní klempířské prvky, pro nové byl na dobových snímcích nalezen původní tvar i profil.
Videocyklus (2/10) - Střecha:
4.1 Krov
Předmět | krov |
Umístění ve vile | střecha |
Materiál | dřevo |
Autor | Dušan Jurkovič |
Výrobce | František Zemánek, tesařský mistr v Brně |
Místo výroby | Brno |
Datum výroby | 1906 |
Autor návrhu obnovy | Petr Všetečka, Karel Menšík, Robert Václavík (Transat architekti); Jan Mattuš, statika |
Realizace obnovy | Ramses Ostrava, s. r. o., obnova krovu |
Datum obnovy | 2009-2010 |
Popis | Původní tvarově složitý krov nebyl zřejmě Jurkovičem úplně dokončen; na více místech krovu chyběly prvky zachycující vodorovné tahové síly (a nebyly nalezeny ani stopy po jejich odstranění). Spoje byly provedeny dřevěnými kolíky i železnými svorníky. Nad obytnými místnostmi patra bylo mezi krokvemi provedeno zateplení pilinovým násypem. |
Stav zachování před obnovou | Chybějící a nejspíš ani nikdy neprovedené prvky zachycující vodorovné tahové síly způsobovaly dlouhodobé deformace střešní konstrukce. Jinak její stav odpovídal jejímu stáří. Dřevokazným hmyzem byly zasaženy především krokve z horní strany a některé pozednice. Během vestavby podkrovní místnosti v 80. letech byly odstraněny některé nosné prvky krovu. |
Postup obnovy | Při obnově byly do krovu doplněny kleštiny a táhla, deformace byly vyrovnány heverováním a vynesením pokleslých míst novými nosnými prvky. U všech původních prvků byla zjištěna míra poškození a provedena oprava protézováním a injektážemi. |
Klíčová slova | střecha, statika, krov, krokev, kleština, pozednice |
4.2 Ochranné zastřešení
Předmět | ochranné zastřešení |
Materiál | betonové panely; ocelová konstrukce; dřevěné vazníky; lepenka; fólie |
Dodavatel | DOKA, konstrukce provizorního lešení; SASTA CZ, mikropiloty pro lešení DOKA; KROVY2000, dřevěné vazníky a bednění OSB; MS – alza, s. r. o., střešní fólie provizorního zastřešení |
Datum výroby | 2009 |
Popis | Obnova zastřešení stavby, v níž je zachován architektonicky hodnotný interiér, přináší vždy rizika spojená s nevyhnutelným dočasným odkrytím střechy a nepředvídatelnými změnami počasí. V řadě případů lze tato rizika minimalizovat rychlým provedením prací (při kompletní výměně krovu či střešního pláště) nebo naopak rozdělením prací na více etap, při kterých mohou být odkryté části domu lokálně zakryty. Jiná je přitom míra ohrožení zděných či betonových konstrukcí oproti konstrukcím ze dřeva či nepálené hlíny. Samostatným problémem je pak ochrana omítek, výmaleb a vestavěného nábytku. Jurkovičova vila je z hlediska prevence těchto rizik objektem poměrně náročným, a to z několika důvodů. Na prvním místě je vlastní stavební provedení domu, které kombinuje dřevo, korek, struskové výsypky a vápenné omítky převážně v sendvičové skladbě, bránící rovnoměrnému vysychání v případě promáčení. Všechny stropní konstrukce a záklopy místností pod půdou jsou rovněž dřevěné a pokryté mazaninou z nepálené hlíny. Některé dutiny mezi střešním pláštěm a těmito záklopy jsou vyplněny pilinami, tvořícími tepelnou izolaci. Pro všechny tyto materiály je voda vážným rizikem, i nevelké zatečení by znamenalo nutnost následného dokonalého vysoušení, které je u sendvičové konstrukce podmíněno jejím plošným otevřením, a tedy obětováním původních omítek. Není přitom jisté, zda by řada míst nezůstala pro vysušení nepřístupných a tím pádem s možnostmi budoucích poruch dřeva. Hlína splavená z půdního prostoru pak přináší další rizika zanesení interiéru. Nemenším důvodem k preventivním opatřením je památková ochrana domu, který je nadto chápán vlastníkem – sbírkotvornou institucí - jako svébytný exponát. Součástí péče o něj je snaha o zachování maxima původních prvků stavebních i uměleckořemeslných, včetně povrchů tvořených původními výmalbami a dřevěnými podhledy s původními povrchy (v části domu již restaurovanými v první etapě prací v roce 2007). Na třetím místě je pak stav konstrukce krovu, vyžadující zde náročný postup zahrnující šetrné odstrojení a odsolení krytiny, provedení statických doplňků, výměn napadených částí dřeva, opravu komínů, výměnu komínových hlavic za repliky atd. Rychlé provedení těchto prací pak komplikuje tvarová složitost střešní krajiny domu. Střechy tak musely být odkryty na 2-3 měsíce. Proto bylo projektem navrženo poměrně nákladné opatření – postavení dočasného „domu nad domem“, tedy souvislého zastřešení nad celým půdorysem domu, tvořeného dřevěnými vazníky uloženými na konstrukci lešení kolem domu a pokrytými bedněním a lepenkou. Vzhledem k členitosti domu, která zvětšuje půdorysnou velikost potřebného zastřešení, se ukázala jako zásadní otázka volby vhodného typu lešení a zavětrování na spodní tlak větru. Dodavatel stavby provedl po statických výpočtech nosné věže zastřešení ze systémového lešení uloženého na betonových panelech tvořících souvislý pás kolem domu, zavětrování paty věží muselo být provedeno pilotami. Jurkovičova vila není první památkou moderní architektury, která je během obnovy chráněna samostatným zastřešením. Podobný způsob byl použit u některých objektů v zahraničí, v České republice pak v letech 1998–2000 při obnově pražské Müllerovy vily od architekta Adolfa Loose. |
Klíčová slova | střecha, krov, střešní konstrukce, ochranné zastřešení, dům nad domem, vazníky, lešení, betonové panely, piloty |
4.3 Půdní vestavba
Předmět | půdní vestavba |
Umístění ve vile | půda |
Materiál | dřevo; sádrokarton |
Autor | Petr Všetečka, Robert Václavík, Karel Menšík, Alena Všetečková (Transat architekti) |
Výrobce | Karel Braun, sádrokartonové konstrukce |
Datum výroby | 2010 |
Popis | Půdní vestavbu tvořil původně jen malý archiv (sklad) ve štítové části nad ložnicí, přístupný přes půdní prostor z modelovny. Archiv byl tvořen jednou oddělující příčkou s dveřmi a podhledem tvořeným podbitím. |
Stav zachování před obnovou | V 80. letech byla tehdejšími majiteli – manžely Bradáčovými – realizována mezi modelovnou a archivem v půdním prostoru obytná vestavba pracovny a místnost archivu byla upravena. |
Postup obnovy | V rámci obnovy byly vestavba i archiv nahrazeny větším objemem nové půdní vestavby využívající stupňovitého tvaru krovu pro badatelnu – dokumentační a studijní centrum vily. Její vložení je stavebně co nejvíce odděleno od původních konstrukcí krovu, je tedy jakýmsi domem v domě. Místo zrušených střešních oken z 80. let využívá díky své výšce původní pásové okno půdy, které dává prostoru „bazilikální“ denní osvětlení. |
Klíčová slova | půda, půdní vestavba, archiv, badatelna |