Manuál rekonstrukce
Dům byl původně vytápěn teplým vzduchem ohřívaným v suterénní kotelně a rozváděným třemi vertikálními průduchy do většiny místností. Osvětlení domu bylo v reprezentativních interiérech elektrické, ostatní funkční osvětlení bylo plynové (zachovány jsou pozůstatky plynových rozvodů bez svítidel). Vila byla původně zásobována pitnou vodou z vlastní studny. Voda byla čerpadlem...
Zavřít okno
Uložit do PDFVytisknout
7. Technická infrastruktura
Dům byl původně vytápěn teplým vzduchem ohřívaným v suterénní kotelně a rozváděným třemi vertikálními průduchy do většiny místností. Osvětlení domu bylo v reprezentativních interiérech elektrické, ostatní funkční osvětlení bylo plynové (zachovány jsou pozůstatky plynových rozvodů bez svítidel). Vila byla původně zásobována pitnou vodou z vlastní studny. Voda byla čerpadlem vyvedena do sběrné nádrže na půdě a odtud rozvedena do vily.
Během 20. století byl dům postupně připojen k městským sítím elektřiny, vody, kanalizace, plynu a telefonu. Uvnitř domu prošly všechny technické sítě postupnými úpravami.
V rámci obnovy prošly všechny technické sítě systémovou obnovou, v jednotlivých případech byly ponechány některé historické části jako funkční (tělesa topení, lustry) nebo jako muzeální fragmenty v nefunkčním stavu (prvky teplovzdušného systému, fragmenty rozvodů plynu a elektřiny). Přípojka vody byla při obnově zesílena kvůli nově vybudovanému automatickému hasicímu systému, který má vilu jako exponát ochránit před šířením požáru. Studniční voda je používána pro nový závlahový systém zahrady.
Při obnově domu bylo nutné omezit na minimum zásahy do původních omítek, proto byly pro rozvody všech sítí využity podlahy, odkrývané i z důvodů statických, dále suterénní a půdní prostory a některé komínové průduchy. Technologickým jádrem domu je suterén.
Zavřít okno
Uložit do PDFVytisknout
7.1 Horkovzdušné vytápění
| Předmět | horkovzdušné vytápění |
| Materiál | kov; keramika |
| Datum výroby | 1906 |
| Restaurátor | Tomáš Flimel, restaurování mřížek teplovzdušného topení |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Dům byl původně vytápěn teplým vzduchem ohřívaným v suterénní kotelně a rozváděným třemi vertikálními průduchy do většiny místností. Do obytné haly byl přiváděn ohřátý vzduch skrze mřížky umístěné v zelených kachlových „kamnech“, do ostatních místností pak otvory ve stěnách. K regulaci sloužily nastavitelné lamely. Samostatná kamna pak vytápěla místnosti ležící mimo dosah teplovzdušného systému – salón, kuchyni, ateliér a další. |
| Stav zachování před obnovou | Původní teplovzdušný systém vytápění zůstal ve vile částečně zachován v nefunkčním stavu. |
| Postup obnovy | Teplovzdušný systém vytápění nebyl při obnově domu znovu zprovozněn, přednost byla dána mladšímu teplovodnímu systému. Veškeré relikty byly v domě ponechány, jejich potenciál je např. v možnosti budoucí řízené výměny vzduchu, který byl v rámci obnovy projekčně připraven. |
| Klíčová slova | horkovzdušné vytápění, teplovzdušné vytápění, kamna, průduchy, mřížky |
Zavřít okno
Uložit do PDFVytisknout
7.2 Ústřední topení
| Předmět | ústřední topení |
| Materiál | litina |
| Datum výroby | 1911-1913 / 30. léta 20. století |
| Restaurátor | Tomáš Flimel, repase, restaurování a repliky armatur otopných těles |
| Popis | Mladším systémem vytápění domu, zřejmě z let 1911–13, je teplovodní systém ústředního vytápění. Ten si patrně Jurkovič zřídil ve vile po zkušenostech ze zámku v Novém městě nad Metují, kde byl systém za jeho působení ve stejné době instalován. Typy litinových těles i regulačních hlavic jsou v zámku i ve vile obdobné. Ve stejné době Jurkovič zrušil kachlová kamna v salónu a přestavěl jeho okenní rizalit. |
| Stav zachování před obnovou | Systém ústředního topení doznal v průběhu let jen menších změn - některá tělesa a armatury byly vyměněny nebo doplněny v meziválečném období, později byl nahrazen kotel na pevná paliva kotlem plynovým. |
| Postup obnovy | Originální funkční litinová tělesa v původním rozmístění jsou dnes součástí nového teplovodního rozvodu připojeného na nový plynový kondenzační kotel. Regulace těles je prováděna pomocí oddělených čidel, tak, aby mohly být zachovány původní armatury a zároveň bylo vytvořeno stabilní galerijní vnitřní klima s odpovídající regulací. Suterén je vytápěn teplosměnnými plochami - pod omítkou je na stěnách rastr teplovodních kapilár. |
| Klíčová slova | ústřední topení, stěnové topení, kapiláry, litinová tělesa, armatura, regulační hlavice |
Zavřít okno
Uložit do PDFVytisknout
7.3 Komíny
| Předmět | komíny |
| Materiál | pálená cihla; umělý kámen |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Místo výroby | Brno-Žabovřesky |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Petr Všetečka, Robert Václavík, Karel Menšík, Alena Všetečková (Transat architekti) |
| Výrobce repliky | Monika Lokajová a Jan Krupka, repliky komínových hlavic |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | V domě se nacházel jeden komín pro centrální teplovzdušné topení a další dva komíny s celkem pěti průduchy pro lokální topení, tedy pro kachlová kamna v salonu a pracovnách, pro sporák v kuchyni a prádelní kotel v suterénu. Komíny byly jako jeden z mála zděných prvků v domě z pálených cihel, komínové hlavy byly provedeny z umělého kamene v přírodním odstínu a jejich kuželovité nástavce byly natřeny na červeno. |
| Stav zachování před obnovou | Spodní části komínů se dochovaly v poměrně dobrém stavu a vyžadovaly jen drobné opravy. Nadstřešní zdivo komínů i hlavice byly zvětralé a začínaly se rozpadat. |
| Postup obnovy | Komín pro centrální teplovzdušné topení byl využit k protažení koaxiálního odtahu nového plynového kondenzačního kotle. Ostatní průduchy původních komínových těles byly zachovány a některé z nich využity pro vedení instalací. Nadstřešní zdivo všech komínů bylo přezděno a doplněno replikami hlav ze dvou barev umělého kamene, provedených podle jediného dochovaného rozpadajícího se kusu. |
| Klíčová slova | komín, komínová hlavice, pálená cihla, umělý kámen, topení, kotel, rozvody |
Zavřít okno
Uložit do PDFVytisknout
7.4 Elektroinstalace a zabezpečení
| Předmět | elektroinstalace a zabezpečení |
| Výrobce | V. Troníček, osvětlovací stroj „Sirius“; N. Pučan, elektrické zvonky; Suda a Kotěšovec, lustry |
| Místo výroby | Praha; Brno |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Transat architekti |
| Výrobce repliky | Norbert Riegel, restaurování a repliky lustrů |
| Realizace obnovy | Vladimír Adámek, přípojka plynu; ALCASERV, s. r. o., vnitřní slaboproudé rozvody - datové sítě; ASEC, zabezpečovací systém; AZ KLIMA, s. r. o., zařízení pro úpravu vnitřního klimatu; BARABA Brno, s. r. o., oprava kanalizace ELEKTRO BRNO a. s., elektroinstalace, svítidla, hromosvod; Lukáš Jáně, přípojka vody; PYRONOVA IS, s. r. o., systém na ochlazování konstrukcí; SEVA2007, s. r. o., přípojka vody a plynu |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Původní elektroinstalace v domě se týkala zřejmě jen osvětlení reprezentativních interiérů a zvonkového systému. V katalogu výstavy z roku 1906 je jako dodavatel osvětlovacího stroje „Sirius“ (patrně benzínového) umístěného v suterénu uveden V. Troníček z Prahy. Tento stroj se nedochoval, jinou informaci ke zdroji elektřiny v domě nemáme. |
| Stav zachování před obnovou | Z původní elektroinstalace se zachovalo jen několik fragmentů (chráničky na dřevěných podhledech, zvonkové tlačítko u vstupu), převládaly mladší elektroinstalace v asfaltových chráničkách, které mnohde výrazně zasáhly do omítek a korkových desek. |
| Postup obnovy | Při obnově domu bylo nutné omezit na minimum zásahy do původních omítek a korkových desek, proto byly pro rozvody všech sítí využity podlahy, odkrývané i z důvodů statických, dále suterénní a půdní prostory a některé komínové průduchy. Kvůli minimalizaci vypínačů a vedení v restaurovaných omítkách je osvětlení historických interiérů ovládáno centrálně. Celý objekt je chráněn několikastupňovým systémem elektronického zabezpečení. Rovněž tato kabeláž byla vedena s minimálními zásahy do omítek. |
| Klíčová slova | elektroinstalace, rozvody, zabezpečovací systém |
.JPG)
.JPG)
Zavřít okno
Uložit do PDFVytisknout
7.5 Výtah
| Předmět | výtah |
| Umístění ve vile | suterén; bývalý pokoj pro služku v přízemí; modelovna v 1. patře |
| Materiál | ocelová konstrukce; cementotřískové desky; broušený lak; korek |
| Rozměry | šachta: v 1150 cm, š 161 cm, h 176 cm; kabina: 100 x 125 cm |
| Autor | Petr Všetečka, Robert Václavík, Karel Menšík (Transat architekti) |
| Výrobce | Trebilift, s. r. o., výtah; PPD Design, s. r. o., šachta |
| Místo výroby | Třebíč; Ostrava |
| Datum výroby | 2009 |
| Popis | Nově vložený výtah je vyhrazen osobám se sníženou pohyblivostí. Umožňuje pohyb imobilních po celém objektu s výjimkou ochozu hlavní haly a bývalého hostinského pokoje, nyní dětského ateliéru. Domem prochází nová ocelová konstrukce výtahové šachty sestávající ze tří dílů vložených shora, odstrojenou střechou. Od všech konstrukcí domu s výjimkou základů je šachta stavebně oddělena kvůli eliminaci chvění i kvůli možným budoucím přirozeným tvarovým změnám dřevostavby. Výtah je situovaný vedle zadního schodiště. Místo pro lůžko šachty v suterénu se nachází na místě bývalé prádelny. V přízemí prochází výtahová šachta bývalým pokojem služky a spíží a v 1. patře modelovnou, která byla součástí Jurkovičova ateliéru. Příhradovou konstrukci šachty tvoří sloupy z ocelových profilů L120/12, příčle z profilů U120 a úhlopříčky z profilů U80. Celkové rozměry šachty jsou 161 x 176 cm při výšce 11,5 metru. Vnitřní kabina má rozměry 100 x 125 cm. Výtah má lanový pohon se synchronním elektromotorem bez převodovky a nemá strojovnu. Interiér kabiny je tvořen korkem. Plášť ocelové konstrukce je vyroben z cementotřískových desek tloušťky 18 mm opatřených z vnější strany bílým vrstveným broušeným lakem ve vysokém lesku. |
| Klíčová slova | suterén, sklep, přízemí, 1. patro, prádelna, pokoj služky, modelovna, bezbariérový přístup, výtah, výtahová šachta |
