Nejdůležitějšími prostorami ve vile jsou hlavní obytné místnosti
v přízemí - schodišťová hala a přijímací salon. Právě tyto
místnosti byly plně zařízené už na výstavě pořádané ve vile
v roce 1906 a Jurkovič v nich demonstroval svůj přístup
k architektuře a interiéru, vztah k britské a vídeňské
architektuře a k lidovému umění.
Pro pochopení Jurkovičova tvůrčího...
Zavřít okno8. Mobiliář
Nejdůležitějšími prostorami ve vile jsou hlavní obytné místnosti
v přízemí - schodišťová hala a přijímací salon. Právě tyto
místnosti byly plně zařízené už na výstavě pořádané ve vile
v roce 1906 a Jurkovič v nich demonstroval svůj přístup
k architektuře a interiéru, vztah k britské a vídeňské
architektuře a k lidovému umění.
Pro pochopení Jurkovičova tvůrčího přístupu bylo dnes nutné
navrátit oběma prostorám atmosféru a částečně také funkci. Důraz,
jaký kladl sám Jurkovič na oba prostory, byl také patrný
z jeho vlastní projektové dokumentace dochované ve Slovenském
národním archivu v Bratislavě. Nebyly zde pouze návrhy, řada
plánů byla rozkreslená až do formy dílenského výkresu v poměru
velikosti 1:1 k realizovanému dílu. Návrhy byly porovnávány
s fotografickou dokumentací a dochovanými kusy z vily
nebo jiných Jurkovičových realizací. Na základě těchto informací
vypracoval ateliér Transat architekti dokumentaci pro výrobu replik
původního mobiliáře, která byla svěřená restaurátorům. Torza
předmětů z původního vybavení (knihovní skříňky
z alkovny, svítidla z haly a alkovny) byly restaurovány,
přičemž cílem bylo jejich navrácení do původní podoby včetně
zajištění funkčnosti.
Původní atmosféru jsme se rozhodli obnovit i v přijímacím
salonu. Zde však nebyla výchozí snaha vytvořit repliku interiéru,
ale repliku funkce. Jurkovič pokoj používal jako výstavní místnost
a nábytek nabízel klientům. Moravská galerie v Brně bude
s prostorem nakládat podobně. V určitých časových etapách bude
nábytek v salonu obměňován a vystavovány zde budou historické
i moderní nábytkové soubory.
Mobiliář dalších, soukromých pokojů ani jasnější doklady o
jejich vybavení nebyly zachovány, pro ně tedy nábytek obnoven
nebyl.
Videocyklus (7/10) - Mobiliář:
Zavřít okno8.1 Kamna haly a salonu
| Předmět | kamna haly a salonu |
| Umístění ve vile | schodišťová hala;
přijímací salon |
| Materiál | keramika |
| Výrobce | J. Eber, stavba kamen |
| Dodavatel | Rakovnická šamotka, dodání kamen |
| Místo výroby | Rakovník; Brno |
| Datum výroby | 1906 |
| Restaurátor | Tomáš Flimel, restaurování mřížek teplovzdušného topení |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Schodišťová hala byla vytápěna v rámci centrálního horkovzdušného vytápění vzduchem ohřívaným v suterénní kotelně a rozváděným třemi vertikálními průduchy po domě. Do haly ústily průduchy skrze dvě mosazné mřížky umístěné v nepravých zelených kachlových kamnech. K regulaci přívodu teplého sloužily jejich nastavitelné lamely.
Pokoje ležící mimo dosah teplovzdušného systému, tedy zejména kuchyni, pracovnu a také přijímací salon, vytápěla zpočátku samostatná kamna. Kamna v salonu stála v rohu napravo od vstupu. Tmavé, reliéfně zdobené kachle tvořící monolitní kamnové těleso souzněly s prvním konceptem salonu vybaveného tmavým mahagonovým nábytkem s mosazným kováním určeným k prodeji. |
| Stav zachování před obnovou | Při změně způsobu vytápění z horkovzdušného na teplovodní v letech 1911–1913 Jurkovič zachoval rozvody původního systému včetně nepravých kamen v hale.
Kamna v salonu i ostatní samostatná kamnová tělesa byla ale při instalaci nových litinových těles ústředního topení odstraněna. |
| Postup obnovy | Při obnově a instalaci nových rozvodů topení v domě byly využity některé prvky Jurkovičova novějšího teplovodního systému, konkrétně litinová tělesa topení, a to na svých původních místech.
Nepravá kamna v hale, která Jurkovič navrhl nejen jako technický prvek, ale také jako jeden z výtvarných atributů haly, byla očištěna a restaurátorsky byly obnoveny mřížky průduchů.
Veškeré další dochované relikty horkovzdušného vytápění byly v domě rovněž ponechány. Jejich potenciál je např. v možnosti budoucí řízené výměny vzduchu. |
| Klíčová slova | kamna, nepravá kamny haly, průduchy, mřížka, schodišťová hala, přijímací salon, horkovzdušné vytápění, ústřední vytápění, litinová tělesa |
Zavřít okno8.2 Nábytek alkovny
| Předmět | nábytek alkovny |
| Umístění ve vile | alkovna ve schodišťové hale |
| Materiál | javorové dřevo; mosaz; textil; sklo |
| Technika | řezb; lakování; kování; čalounění |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Výrobce | Hránka a Svoboda, nábytek knihovničky;
Jiří Ballon, čalounická práce |
| Místo výroby | Brno |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Transat architekti |
| Výrobce repliky | Tabernákl klasik, s. r.o.;
Luděk Vintrlík |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Na hlavní prostor schodišťové haly navazovala tzv. alkovna. Intimní prostor se sníženým stropem a zvýšeným stupínkem bylo možné oddělit od haly zatažením závěsu. Alkovny bývaly vyhrazeny paní domu a její společnosti. Alkovna Jurkovičovy vily svou zářivou barevností zlatavého javorového dřeva vytvářela kontrapunkt k temně rudé linkrustě haly. Vestavěnou nábytkovou stěnu tvořily čalouněné sedačky a knihovní skříňky. Barevnou atmosféru dotvářely gobelíny z valašskomeziříčské manufaktury Rudolfa Schlattauera vsazené v rámech nábytkové stěny. Kromě gobelínů sem Jurkovič umístil i některá jiná umělecká díla, např. sochu Maměnky od Franty Úprky. |
| Stav zachování před obnovou | Z původního vybavení alkovny se dochovaly pouze čtyři díly knihovních skříněk, které bývalý majitel domu přenesl a instaloval do své pracovny v patře, kde se dochovaly v dobrém stavu.
Kromě nábytku byl odstraněn i stupínek a boční břevna snížené vstupní konstrukce. |
| Postup obnovy | Konstrukce alkovny byla při obnově doplněna o výztužná břevna v rozích sníženého vstupu a o stupínek. Podle dochovaných kusů nábytku a fotografií a výkresů z Jurkovičovy pozůstalosti vytvořili autoři obnovy velmi věrné návrhy vybavení, podle nichž restaurátoři vytvořili repliky. Dochované kusy knihovničky prošly jen jednoduchým restaurátorským zásahem a byly začleněny do nové konstrukce; dnes se nacházejí na svých původních místech. |
| Odkazy | Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906.
Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906.
František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929.
Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106. |
| Klíčová slova | schodišťová hala, alkovna, knihovna, javorové dřevo, gobelín, Rudolf Schlattauer, Moravská gobelínová manufaktura, barevnost, Franta Uprka, Maměnka, replika |
Zavřít okno8.3 Nábytek výklenku pod schodištěm
| Předmět | nábytek výklenku pod schodištěm |
| Umístění ve vile | výklenek ve schodišťové hale |
| Materiál | modřínové dřevo |
| Technika | řezba; lazurování; kování |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Výrobce | Jan Štěpánek |
| Místo výroby | Brno |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Transat architekti |
| Výrobce repliky | Luděk Vintrlík |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Schodišťové haly patřily na počátku 20. století k velmi moderním prostorám. Ne vždy se ale architekti uměli dobře vyrovnat s umístěním schodiště v prostoru. Jurkovič ve své vile mistrně vložil do prostoru tělesa schodiště drobný koutek s posezením vyvýšeným na stupínku. Podařilo se mu tak schodiště skrýt a zároveň vytvořit v rozlehlém prostoru haly intimní kout. V Plauderecke, jak je tento prostor nazýván v německé literatuře, byl umístěn stolek a průběžná lavice lemující všechny tři stěny. Ty pokrývala tapeta s lidovými motivy vytvořená malérečkou Brynzovou z Čataje. Ze vzpomínek Jurkovičova syna Pavla víme, že Jurkovič zde rád sedával a rozmlouval s přáteli. |
| Stav zachování před obnovou | Nábytek ani tapeta z výklenku se nedochovaly. Odstraněn byl také stupínek a boční břevna s sníženého podhledu. |
| Postup obnovy | Konstrukci výklenku byla navrácena výztužná břevna v rozích sníženého podhledu a obnoven byl také stupínek. Podle dobových fotografií a výkresů z Jurkovičovy pozůstalosti vytvořili autoři obnovy věrný návrh nábytkového vybavení, podle něhož restaurátoři nově vyrobili repliky. |
| Odkazy | Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906.
Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906.
František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929.
Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
|
| Klíčová slova | schodišťová hala, plauderecke, malérečka, Brynzová, Jan Štěpánek, barevnost, replika, schodiště, výklenek, papírová tapeta, malba, Čataj |
Zavřít okno8.4 Sedací souprava
| Předmět | sedací souprava |
| Umístění ve vile | schodišťová hala |
| Materiál | modřínové dřevo |
| Technika | řezba; lazurování; kování; čalounění |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Výrobce | Jan Štěpánek |
| Místo výroby | Brno |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Transat architekti |
| Výrobce repliky | Luděku Vintrlík |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Uprostřed schodišťové haly stál rozkládací jídelní stůl s křesílky, pod oknem bufet. Z popisu v jenom z článků Karla Elgarta Sokola víme, že tento modřínový nábytek byl v modré lazuře patrně s červenými řezbovanými detaily, modrý byl i koberec pod ním. Modrá barva měla posunout výraz nábytku směrem od „lidovosti“ k „modernosti“ a ukázat lidové umění jen jako inspiraci. Nábytek dodala brněnská firma Jana Štěpánka. Jurkovič uplatnil stejný nábytek i v dalších svých realizacích. Najdeme jej v salonu vily projektované Jurkovičem pro Theodoru Němcovou, vnučku Boženy Němcové, v Jičíně (1907) i ve velké jídelně zámku Jaroslava Veselého v Molitorově. Její návrh vycházel z řešení brněnské vily (1908–1909), křesla se měla odlišovat pouze detailem područek, nakonec byla provedená bez řezaného ornamentu v opěráku. |
| Stav zachování před obnovou | Nábytek haly se nedochoval, bufet pod oknem byl patrně odstraněn už Jurkovičem při úpravě systému vytápění v letech 1911–1913, kdy jeho místo zaujalo jedno z těles ústředního topení. |
| Postup obnovy | Pro celkové vyznění a obnovu atmosféry schodišťové haly bylo důležité doplnit její nábytek. Autoři projektu obnovy domu vytvořili návrhy volných replik centrální sedací soupravy; vycházeli při tom z dochované dokumentace v Jurkovičově pozůstalosti ve Slovenském národním archivu a inspirovali se i dochovaným nábytkem ze zámku v Molitorově. Při výrobě nábytkových kusů byl použit stejný materiál a povrchová úprava – modřínové dřevo opatřené modrou lazurou s mosaznými cvočky a koženou úpravou sedáků křesel. |
| Odkazy | Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906.
Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906.
František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929.
Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106.
|
| Klíčová slova | schodišťová hala, Jaroslav Veselý, Molitorov, Jan Štěpánek, Božena Němcová, barevnost, replika, sedací souprava, křeslo, stůl, modrá lazura |
Zavřít okno8.5 Lustr haly
| Předmět | lustr haly |
| Umístění ve vile | schodišťová hala |
| Materiál | kov |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Výrobce | V. Troníček, osvětlovací stroj „Sirius“;
Suda a Kotěšovec, lustry
|
| Místo výroby | Praha |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Petr Všetečka a Karel Menšík (Transat architekti) |
| Restaurátor | Norbert Riegel |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Vila byla v reprezentativních prostorech vybavena mosaznými elektrickými lustry, doplněnými barevnými skly a subtilními ověsky z broušeného skla. V suterénu byl umístěn (patrně benzínový) osvětlovací stroj „Sirius“. Ostatní funkční osvětlení domu bylo plynové.
Dobové snímky vily zachycují čtyři elektrická svítidla, jedno z nich také v hale. Zajímavostí tohoto lustru jsou plynové kohouty: byť šlo od počátku o svítidlo elektrické, jeho konstrukčním základem byl zřejmě lustr plynový – mosazná kostra lustru částečně využívala trubic a spojovacích prvků (i ventilů) v té době používaných pro běžné plynové osvětlení. Bez doložených znalostí by se na základě těchto detailů mohla elektrifikace lustrů jevit jako dodatečná. |
| Stav zachování před obnovou | Torzo elektrického lustru haly (stejně jako torza svítidel z knihovny a vstupní lodžie) bylo uloženo na půdě a ve sklepě domu při některé z jeho pozdějších úprav. Osvětlovací stroj „Sirius“ ze suterénu se nedochoval, jinou informaci ke zdroji elektřiny v domě nemáme.
Z plynových rozvodů se zachovaly pozůstatky bez svítidel. |
| Postup obnovy | Dochované kusy lustru haly poskytly zcela jasnou představu o původním svítidle, neboť nechyběla žádná z jeho podstatných částí. Torzo svítidla bylo restaurováno, doplněno do úplného a funkčního stavu a zapojeno do nového elektrického rozvodu, stejně tomu bylo i s osvětlovacími tělesy z knihovny a vstupní lodžie.
Lucernové svítidlo v předsíni je kopií Jurkovičova svítidla ze vstupních prostor novoměstského zámku. |
| Klíčová slova | reprezentativní prostory, schodišťová hala, osvětlení, elektroinstalace, lustr, svítidlo |
Zavřít okno8.6 Vybavení salonu
| Předmět | vybavení salonu |
| Umístění ve vile | přijímací salon |
| Materiál | dřevo |
| Technika | řezba; dýhování; intarzie; kování; čalounění |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Výrobce | I. dělnické výrobní stolařské družstvo Brno |
| Místo výroby | Brno |
| Datum výroby | 1906 / 1909 / 1911-1913 |
| Popis | V katalogu Jurkovičovy výstavy konané v jeho vile roku 1906 najdeme u přijímacího pokoje popisku „výstavní místnost prodejného nábytku“. Jurkovič skutečně prostor využíval jako showroom. První nábytkový soubor, který nabízel hned při otevření vily, byl vyrobený z mahagonového dřeva s jemnou řezbou a dekorativním mosazným kováním, součástí setu byly také hodiny od Franty Anýže. Nábytek si roku 1911 zakoupil Josef Bartoň z Dobenína pro jídelnu na zámku v Novém Městě nad Metují, který tehdy Jurkovič stavebně upravoval. Zde se nábytek zachoval dodnes. Druhý známý nábytkový soubor vytvořený v letech 1911–1913 byl v duchu moderny bíle lakovaný a v pokoji přibylo piano, je tedy někdy označován také jako hudební salon. Tento bílý nábytkový soubor Jurkovič prodal Tomášovi Baťovi pro jeho vilu ve Zlíně, kterou tehdy stavebně upravoval Jurkovičův přítel Jan Kotěra. |
| Stav zachování před obnovou | Původní mahagonový nábytkový soubor je dochován v jídelně zámku v Novém Městě nad Metují. Mladší, bílý nábytkový soubor prodaný do Baťovy vily ve Zlíně se nedochoval.
Místnost salonu byla po odchodu Jurkoviče z Brna využívána soukromými majiteli většinou jako jídelna. V době mezi válkami bylo ve stěně směrem do kuchyně probouráno okénko na servírování jídel. Pokoj také získal dubový obklad spodní části stěn. |
| Postup obnovy | Do místnosti salonu se při obnově nevrátil původní nábytkový soubor, byla mu ale navrácena jeho původní funkce „výstavní místnosti“. Budou zde představovány nábytkové soubory navržené Jurkovičem, jeho vrstevníky nebo našimi současnými designéry. První vystavený nábytkový soubor navrhl Jurkovič v roce 1909 pro interiér zámku Jaroslava Veselého v Molitorově a vyrobilo jej – stejně jako původní vybavení salonu – I. dělnického výrobní stolařské družstvo v Brně. |
| Odkazy | Dušan Jurkovič, Výstava architektury a uměleckého průmyslu 1906, Brno 1906.
Karel Elgart Sokol, Jurkovičova výstava, in: Národní Listy XLVI, 21. 8. 1906.
František Žákavec, Dílo Dušana Jurkoviče, Praha 1929.
Dagmar Černoušková – Zoja Matulíková – Martina Straková – Robert Václavík – Petr Všetečka, Vila Dušana Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách ve světle komplexního průzkumu, in: Průzkumy památek XVI, 1/2009, s. 73–106. |
| Klíčová slova | přijímací salon, showroom, výstavní místnost, Franta Anýž, Josef Bartoň z Dobenína, Nové Město nad Metují, Jaroslav Veselý, Molitorov, hodiny, Jan Kotěra, Tomáš Baťa, Zlín, nábytek |
Zavřít okno8.7 Lustr salonu
| Předmět | lustr salonu |
| Umístění ve vile | přijímací salon |
| Materiál | kov |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Výrobce | V. Troníček, osvětlovací stroj „Sirius“;
Suda a Kotěšovec, lustry |
| Místo výroby | Praha |
| Datum výroby | 1906 |
| Autor návrhu obnovy | Petr Všetečka a Karel Menšík (Transat architekti) |
| Výrobce repliky | Norbert Riegel |
| Datum obnovy | 2009-2010 |
| Popis | Vila byla v reprezentativních prostorech vybavena mosaznými elektrickými lustry, doplněnými barevnými skly a subtilními ověsky z broušeného skla. V suterénu byl umístěn (patrně benzínový) osvětlovací stroj „Sirius“. Ostatní funkční osvětlení domu bylo plynové.
Dobové snímky vily zachycují čtyři elektrická svítidla, jedno z nich také v salonu. Jednalo se o honosný lustr s četnými skleněnými ověsky, jehož uchycení na 5 závěsech odpovídalo na stropě čtvercovému rámu z pásového dekoru, v jehož rozích a středu byly úchyty umístěny.
|
| Stav zachování před obnovou | Lustr v salonu zůstal i při obměně nábytkového vybaven í v letech 1911–1913, dodnes se ale nezachoval. |
| Postup obnovy | Svítidlo salonu bylo nahrazeno replikou nedochovaného originálu, jehož návrh byl zhotoven na základě dobových fotografií místnosti. |
| Klíčová slova | reprezentativní prostory, přijímací salon, osvětlení, elektroinstalace, lustr, svítidlo, replika |
Zavřít okno8.8 Soukromé pokoje
| Předmět | soukromé pokoje |
| Umístění ve vile | přízemí |
| Autor | Dušan Jurkovič |
| Popis | V roce 1906, kdy Jurkovič otevřel svůj čerstvě dokončený dům veřejnosti, byly plně vybaveny dvě reprezentativní místnosti v přízemí – salon a hala. V dalších místnostech přízemí, kde Jurkovič plánoval ložnici, dětský pokoj a koupelnu, byly instalovány exponáty výstavy architektury a uměleckého průmyslu. O tom, jak Jurkovič po skončení výstavy soukromé pokoje vybavil, bohužel nevíme téměř nic. Dochoval se pouze jeden celkový nákres budoucího vybavení domu se zakreslením nábytku v soukromých pokojích, není ovšem doloženo, jestli podle něj byly skutečně zařízeny. V Jurkovičově pozůstalosti v SNA se také nacházejí dílčí výkresy k jednotlivým kusům nábytku určených pro vilu – např. výkres šatníku a židlí do ložnice, dětské postele nebo „převinovacího stolku“. |
| Stav zachování před obnovou | Soukromé místnosti byly během 20. století přemalovány a nově zařízeny, žádný původní mobiliář se nedochoval. V ložnici byl odstraněn stupeň ve výklenku okna. Posledními majiteli byly místnosti ložnice a dětského pokoje využívány jako pracovny, koupelna plnila svoji původní funkci. |
| Postup obnovy | V ložnici a v dětském pokoji byly restaurovány původní omítky včetně bordury, v ložnici byla obnovena původní parketová podlaha a doplněn chybějící stupínek ve výklenku okna. Do prostoru bývalé koupelny byl z dětského pokoje přenesen zbytek původního tmavězeleného korkového linolea. Ve všech třech „soukromých“ místnostech bude nyní umístěna stálá expozice. |
| Klíčová slova | ložnice, dětský pokoj, koupelna, soukromé pokoje, Výstava architektury a uměleckého průmyslu |
