ŽÍT S OBRAZY. Artotéka jako možný způsob prezentace současného umění a edukace

Sympozium otevře diskuzi o naplňování poslání artoték - veřejných půjčoven umění - a o jejich významu pro muzejní a knihovní instituce. Pozornost bude věnována i problematice budování uměleckých sbírek artoték, stejně jako provozním otázkám těchto institucí.

Příspěvky budou simultánně překládány do češtiny a němčiny.
Účast na sympoziu je zdarma, nicméně registrace je z kapacitních důvodů povinná. Použijte, prosím   

>>>  REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ

Sympozium pořádá Moravská galerie v Brně a k ní přidružené Centrum nových strategií muzejní prezentace ve spolupráci s Artothek Niederösterreich v Kremži v rámci projektu Artotéky realizovaného z programu FMP Rakousko - Česká republika za finanční podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu České republiky.

Program sympozia:

10:00 - 11:20
> Uvítání Jana Presse, ředitele Moravské galerie v Brně
> Úvod Táni Šedové, iniciátorky sympozia
> Astrid Bardenheuer, Artotéky v Německu - včera, dnes a zítra
> Chiara Schleimer a Claudia Unterluggauer, Hluboce se ponořit do díla

11:20 - 11:40 Přestávka

11:40 - 13:00
> Jana Jindřichová, Artoteka Městske knihovny v Praze
> Kateřina Zvěřinová, Artotéka města Plzně
> Michaela Nagl, Artotéka - život s uměním
> Berthold Ecker, Podpora umění města Vídně od roku 1945

13:00 - 14:00 Přestávka na oběd

Během pauzy mohou zájemci navštívit artotéku Moravské galerie v Pražákově paláci, Husova 18, 3. patro, knihovna.

14:00 - 15:30
> Anne Glassner, A s touto vazbou roste porozumění
> Judita Matějová, knihovna - artotéka, artotéka - knihovna

Panelová diskuze všech přednášejících

Ukončení do 16h. Po sympoziu mohou zájemci navštívit artotéku Moravské galerie v Pražákově paláci, Husova 18, 3. patro, knihovna

 

Astrid Bardenheuer
Artotéky v Německu - včera, dnes a zítra
Ačkoliv se myšlenka zapůjčování uměleckých děl může zdát zcela nová, není tomu tak. Již na začátku 20. století realizovali umělci v Německu prostřednictvím "půjčování umění" specifický obchodní model, který podporoval umělce a současně přibližoval publiku současné umění. Koncem 60. let 20. století došlo k novému rozmachu tohoto konceptu. Byly zakládány artotéky a grafotéky, které přetrvaly do současnosti, a vyvinuly se v důležité instituce zprostředkování umění. Pomocí různých koncepcí hledají tato zařízení způsoby, jak posílit zapůjčování umění a tím ukotvit jejich pozici ve společnosti 21. století. Výstavní program, digitalizace, kulturní vzdělávání a sítě mohou přispět k dalšímu atraktivnímu formování artoték.

www.museenkoeln.de/artothek/

Astrid Bardenheuer studovala dějiny umění na Rýnsko-Vestfálské technické vysoké škole (RWTH) Aachen a výtvarné umění na Vyšší odborné škole v Kolíně.  Přechodem na magistrát Kolína nad Rýnem se kvalifikovala ve státní správě,  mezi lety 2008 a 2014 pracovala v Muzeu Ludwig, kde byla zodpovědná za přípravu katalogů a koordinaci výstav. V květnu 2014 převzala vedení Artotéky - Prostor pro mladé umění a od roku 2017 je předsedkyní Spolku německých artoték (Artothekenverband Deutschland e.V.).

 

Chiara Schleimer a Claudia Unterluggauer
Hluboce se ponořit do díla
Přáním Artotéky Dolního Rakouska je, aby nebylo umění konzumováno pomíjivě, nýbrž aby se stalo součástí všedního dne, čímž bude zajištěno dostatek času se jím zabývat. Ať už díla zdobí stěny nebo podněcují k diskusím a jejich interpretaci v domácím nebo ve firemním prostředí: Umění přináší pohyb do vašich prostor!
Nahlédnutím za kulisy zapůjčování obrazů skrze sociální sítě je umění zájemcům přibližováno hravým způsobem, díky tomu se daří vzbudit zájem o současné umění vedle již zavedených zákazníků i u mladého publika, kterému je umění vzdálenější.  Kromě zmíněné online komunikace dbá Artotéka na osobní kontakt se zákazníky a z toho důvodu pořádá každoročně akce jako je např. bezplatné půjčování obrazů ke Dni žen, o tyto akce je mezi návštěvníky velký zájem.
Navíc k nabízeným službám zapůjčování současného umění představuje Artotéka dvakrát ročně práce dolnorakouských umělců, kteří jsou zastoupeni ve sbírce Artotéky. Tyto výstavy zprostředkovávají kontakt na umělce a seznamují zájemce se způsobem jejich práce.
V rámci edukačních aktivit jsou ke každé výstavě připravovány speciální doprovodné projekty pro návštěvníky různých věkových a sociálních skupin, které opakovaně přinášejí skvělé výsledky jak v  oblasti interpretace, tak i participace. Přitom partnery jsou při těchto projektech domovy důchodců nebo spolkový výchovný institut pro nevidomé ve Vídni či dětská psychiatrie v Tullnu.

www.artothek.at

Claudia Unterluggauer žije a pracuje ve Vídni a v Dolním Rakousku. Studovala malbu a grafiku na Akademii výtvarného umění ve Vídni. Pracuje na pomezí malby jako řemeslné techniky a jejího rozšíření pomocí digitálních možností.
Od roku 2012 je spolupracovnicí Artotéky Dolního Rakouska se zaměřením na zprostředkování umění.
Chiara Schleimer žije a pracuje ve Vídni a v Dolním Rakousku.Studovala dějiny umění na Univerzitě ve Vídni a management a komunikaci na FH Vídeň WKW.
Od roku 2016 je spolupracovnicí Artotéky Dolního Rakouska se zaměřením na oblasti marketingu a strategie.

 

Jana Jindřichová
Artoteka Městske knihovny v Praze
Artotéka je specializované odděleni Městské knihovny v Praze (MKP) zaměřené na výtvarné umění. Její počátek se datuje rokem 1983, kdy vznikla v rámci pobočky Opatov na (tehdy nově budovaném) sídlišti Jižní Město. Inspirací byly obdobné instituce v bývalé NDR (Berlín, Drážďany).

Knižní a obrazový fond se buduje od roku 1978; tvoří ho knihy a časopisy o architektuře, malířství, uměleckém řemesle, designu, sochařství, fotografii a dalších příbuzných oborech. Zvláštní a jedinečnou službou je půjčovaní grafik a reprodukcí z obrazového fondu. Konkrétně se jedná o sbírku české grafiky 20. a 21. století a reprodukce českých a světových malířů. Toto vše vytváří skvělé zázemí pro badatele a studenty uměleckých škol i laickou veřejnost.

https://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/

 

Kateřina Zvěřinová
Artotéka města Plzně
Artotéka města Plzně je živou kolekcí současného lokálního výtvarného umění. Poskytuje obraz o jednotlivých etapách vývoje umění západočeské metropole.

Projekt Artotéky města Plzně připravili v roce 1995 pracovníci Odboru kultury Magistrátu města Plzně pod vedením tehdejšího vedoucího odboru, pana Vladimíra Líbala, známého výtvarníka a grafika.

V současné době Artotéka města Plzně zahrnuje již  217 výtvarných děl v celkové hodnotě přes 4 551 824 Kč a jsou v ní zastoupeni všichni významní umělci plzeňského regionu, jako jsou např. Jiří Patera, Miroslav Tázler, zástupci plzeňské malířské školy 70. - 80. let 20. století (tzv. Paterův kroužek) - V. Havlíček, V. Malina, M. Maur, J. Samec a další. Dále je ve sbírce zastoupena tvorba Bronislava Losenického, Květy Monhartové, Jarmily Dytrychové, Marie Lacigové, Jiřího Rataje, Anny Kocourkové aj.

http://www.artotekaplzen.cz/

 

Michaela Nagl
Artotéka - život s uměním
Artotéka Vídeň byla založena v roce 1979 z iniciativy tehdejšího městského radního pro kulturu Helmuta Zilka. Podle vzoru Artoték v Německu (Kolín nad Rýnem, Berlín) měl být i ve Vídni umožněn obyvatelům města bezproblémový přístup k současnému umění. Každodenní soužití s originály obohacuje život a podporuje porozumění umění.
Ze sbírky uměleckých děl oddělení pro kulturu města Vídně, která existuje a je prostřednictvím nákupů rozšiřována od roku 1951, byl vybrán soubor prací na papíře. Díla (v současnosti asi 1800 prací) jsou zainteresovanému publiku k dispozici v paspartách a zarámovaná. Každý má možnost si vypůjčit až čtyři díla na dobu jednoho až maximálně dvanácti měsíců. V poplatku 2,50 Euro za obraz a měsíc je zahrnuto i pojištění.

http://www.musa.at/artothek

Michaela Nagl je historička umění. Od roku 1993 pracuje v Artotéce a od roku 1987 v připojené galerii pro mladé umělce, dnešní Startgalerie. Je autorkou četných publikací a výstav o rakouském umění 20. století.

 

Berthold Ecker
Podpora umění města Vídně od roku 1945
Po druhé světové válce začalo město systematicky podporovat výtvarné umění prostřednictvím uměleckých akvizic a zakázek. V souvislosti s bytovou výstavbou města vznikaly ve veřejném prostoru stovky uměleckých děl a každoročně byly vynakládány značné částky na získávání prací vídeňských umělců. Z toho se postupně vyvinula významná sbírka (= muzeum MUSA), která se dnes rozrostla v největší sbírku současného umění v Rakousku (5000 umělců, 50 000 děl). Od roku 2007 byl v prominentní lokalitě přímo vedle radnice k dispozici moderní výstavní prostor, který je od roku 2019 dočasně využíván jako alternativní místo pro kulturně historické výstavy Muzea města Vídně. Po ukončení stavebních prací na náměstí Karlsplatz bude muzeum MUSA opět k dispozici pro současné umění.

www.wien.gv.at/kultur/kulturgut/musa/

Berthold Ecker je historik umění. Pracuje od roku 1991 v referátu výtvarného umění města Vídně. V letech 2003-2017 byl referentem pro umění města Vídně. V roce 2007 zakládajícím ředitelem muzea MUSA Museum Startgalerie Artothek, městskou institucí pro současné umění. Od roku 2018 kurátor pro současné umění v muzeu města Vídně (Wien Museum).

 

Anne Glassner
A s touto vazbou roste porozumění
Artotéky nabízejí možnost prožívat umění jako součást zažívané, soukromé každodennosti. Přednáška se zabývá otázkou, do jaké míry si uživatelé Artoték prostřednictvím vypůjčování uměleckých děl osvojují diferencovanější přístup k výtvarnému umění, rozvíjejí si hlubší porozumění pro současné umění, a jak Artotéky splňují jejich požadavky. V rámci příspěvku budou prezentovány výsledky a vyhodnocení realizovaných rozhovorů a také bude podrobněji objasněn aspekt života s uměním. Představeny budou vlastní umělecké výstupy - site-specific i participativní projekty, které se pohybují na pomezí mezi veřejným a privátním prostorem.

www.anneglassner.at

Anne Glassner je výtvarná umělkyně, která žije a pracuje ve Vídni. Studovala výtvarnou výchovu na Akademii výtvarného umění ve Vídni a malbu na Univerzitě pro užité umění ve Vídni. Již delší dobu je centrálním bodem její umělecké tvorby téma spánku, které reflektuje v takzvaných spánkových performancích. Velkou roli dále hraje samotný umělecký proces a umělkyně se zabývá hranicemi mezi privátním a veřejným, realitou a klamem nebo subjektem a objektem. Uspořádala četné výstavy, performance, site specific instalace a spolupráce v Rakousku i zahraničí.

 

Judita Matějová
knihovna - artotéka, artotéka - knihovna
Počátky knihovny Moravské galerie v Brně, která představuje druhou největší knihovnu se zaměřením na uměleckou literaturu v České republice, sahají až do roku 1873. Její rozsáhlý fond zahrnuje více než 140 000 svazků knih, časopisů a katalogů výstav zejména z oblasti uměleckohistorické literatury a designu. Díky probíhající retrokatalogizaci je většina literatury dostupná online na webovém katalogu. V oblasti akvizic literatury reaguje knihovna na aktuální požadavky odborné i laické veřejnosti a rozšiřuje nabídku svých služeb - organizuje výstavy, doprovodné a vzdělávací programy a od r. 2017 nabízí možnost vypůjčování děl z Artotéky, jejíž webový katalog je funkčně propojen s katalogem knihovním.

artoteka.moravska-galerie.cz

Judita Matějová pracuje jako vedoucí knihovny Moravské galerie a je kurátorkou sbírky rukopisů a starých tisků. Kromě činností spojených s vedením odborné knihovny se věnuje problematice historických knižních fondů v muzejních a galerijních knihovnách.