Základní informace

24. 12. 2021 až 3. 1. 2022 bude knihovna uzavřena

 -------------------

ON-LINE KATALOG

-------------------

V příjemné čítárně knihovny Moravské galerie v Brně jsou čtenářům k dispozici základní slovníky a encyklopedie všeobecné i uměleckohistorické, aktuální čísla všech docházejících časopisů a denní tisk. Okamžitě k dispozici jsou také knihy z další příruční knihovny obsahující základní literaturu ke všem oborům volného i užitého umění a architektury. V depozitářích knihovny se skrývá bohatství uměleckohistorické literatury nejen české, ale i zahraniční produkce, monografie umělců, teoretické a přehledové práce, katalogy výstav, aukční katalogy, bulletiny muzeí a galerií celého světa. Velmi široká je nabídka odborných časopisů, mnohé z nich odebíráme po dlouhá desetiletí. Většina literatury je určena k prezenčnímu studiu, ale poskytujeme i absenční výpůjčky.

Historie knihovny

Počátky knihovny Moravské galerie sahají do roku 1873, kdy bylo v Brně založeno Moravské průmyslové muzeum. Odborná knihovna byla od počátku muzea jeho součástí a veřejnosti se otevřela roku 1883 zřízením čítárny. Od této doby slouží čtenářům nepřetržitě dodnes.

Byla budována i jako ústřední vzdělávací pracoviště pro ostatní muzejní knihovny v českých zemích a rozvíjela se zejména v době působení Julia Leischinga jako ředitele muzea (1893-1919), kdy její akvizice byly nesmírně rozmanité a pokrývaly nejen oblasti uměleckého řemesla a průmyslu, ale i umění volné a architekturu, památkovou péči, historii a muzeologii. 

Během období první republiky knihovna spolu s Moravským uměleckoprůmyslovým muzeem prožívala určité období stagnace a hledání nového zaměření činnosti. Pro knihovnu bylo důležité období mezi lety 1928 - 1938, kdy jako knihovník působil dr. Václav Richter, který udržoval kontinuitu akvizic a pozvedl odbornou knihovnickou práci. O knihovnu se zajímal i poté, co se stal v roce 1938 ředitelem celého muzea. Po začátku okupace se do knihovny vrátil a pracoval zde téměř celou válku. Válečné události knihovnu naštěstí podstatněji nezasáhly, i když její fondy byly v posledním roce z obav před bombardováním přesunuty do mimobrněnských lokalit.

Po roce 1945 sdílela knihovna osudy Uměleckoprůmyslového muzea, prožívala s ním veškeré změny politické, odborné i administrativní a knihovníci v návaznosti na sbírkový fond a výstavy muzea udržovali její činnost na standardní úrovni. 

Dalším mezníkem v historii knihovny i celé instituce byl rok 1961. Tehdy se Uměleckoprůmyslové muzeum sloučilo s obrazárnou Moravského zemského muzea a vznikla Moravská galerie. Obrazárna si do nového svazku přinesla menší knihovnu spíše příručního charakteru, sloužící nadále jako knihovna odborných pracovníků, a široké veřejnosti sloužila rozsahem podstatně větší dosavadní knihovna Uměleckoprůmyslového muzea, a to dalších více jak třicet let. 

Prostory depozitářů však přestaly stačit nárůstu literatury a tak se na počátku devadesátých let, v souvislosti s pokračujícím rozvojem Moravské galerie v Brně a nutností rekonstrukce staré budovy UMPRUM, rozhodlo vedení galerie, že knihovnu přesune do protějšího Pražákova paláce. Byly vybudovány nové depozitáře, zařízena moderní studovna a knihovna začala fungovat v nových prostorách v roce 1997. 

Nově zrekonstruované prostory Pražákova paláce počítaly také s instalací moderních technologií a knihovna je konečně mohla začít využívat. Byla zřízena počítačová síť a pokračovala tvorba elektronického katalogu. Ten byl později umístěný na internetu, kde se odehrává také kontakt se čtenáři a objednávání literatury. Knihovna je zapojena do systému elektronických informačních zdrojů v ČR a kooperuje úzce zejména s uměleckohistorickými knihovnami v Praze v takzvané Virtuální umělecké knihovně.