On-line Barevná dopoledne

Jednooký portrét 

Malíř, grafik i neúnavný experimentátor - to všechno byl Dalibor Chatrný. Do svých experimentů zahrnul i fotografie, které různě upravoval a pohrával si s nimi. V roce 1978 vymyslel cyklus jednookých portrétů známých brněnských osobností. Zkoumal, kam až lze v úpravách fotografií zajít, aby bylo ještě možné poznat, kdo je na fotografii zachycen. 

A vy to samozřejmě můžete s dětmi vyzkoušet také. Je to jednoduché. Vyfoťte na mobilní telefon portrét, který upravte oříznutím tak, abyste měli fotografii jen s pravou polovinou tváře. Poté vložte tuto upravenou fotografii do jakékoliv aplikace na výrobu koláže. V této aplikaci vyberte kompozici tak, aby byly dvě stejné fotografie půlky obličeje vedle sebe a poté levou fotku zrcadlově obraťte. A je hotovo! 

Naše lektorky se rozhodly také trochu zaexperimentovat po vzoru Dalibora Chatrného. Tak schválně, jestli alespoň některou na koláži níže poznáte?

__________________________________ 

Stone ceremony - Home ceremony

Dílo výtvarníka, hudebníka a performera Milana Knížáka je vystaveno ve stálé expozici ART IS HERE. Jeho práce si však můžete prohlédnout i v našich sbírkách online:  http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.MGA_4156

Milan Knížák pořádal řadu akcí, kterými se snažil propojit umění a každodenní život. Některé z nich probíhaly v podobě obřadu. V roce 1971 například uspořádal kamenný obřad, který spočíval v utvoření kruhů z kamenů v opuštěném lomu. Kruh kolem každého účastníka představoval magickou ochranu i místo k pozorování sebe sama a zároveň otisk, který člověk na místě zanechává.

__________________________________

Příroda - umělec

Když Marian Palla na svém dvorku u domu umístil malířské plátno určené pro uměleckou práci, netušil ještě, že k tomu mají co říci i jeho slepice. S nohama od bláta plátno pošlapaly a vzniklo tak svébytné umělecké dílo.

Marian Palla je umělec, který soustavně pracuje v kontextu konceptuálního umění. Hraje si s všední realitou a náhodnými vlivy, ať už přírodního či městského prostředí, v němž žijeme.

__________________________________

Květiny, které nevadnou

Malíři 19. století se ve svých dílech nejčastěji inspirovali historií, romantickými krajinnými scenériemi či životem městského obyvatelstva, k nejoblíbenějším motivům však v té době patřily i kytice. Ale aby mohli taková květinová zátiší namalovat, museli si všechny květiny nejprve zakoupit nebo nasbírat.

No a kdy jindy se vydat do přírody, než teď? Jarní počasí nás k tomu přímo vybízí! Vyrazme s rodiči na zahradu, na louku nebo na oblíbené místo, kde si natrháme různé druhy květin, které se nám líbí. Kytici si pak odneseme domů, a aby nám déle vydržela, namalujeme si ji.

___________________________

Jinovatka

Jindřich Štyrský byl český malíř, fotograf, grafik, ale i scénograf, nakladatel a literát. Ve své tvorbě se rád nechával unášet pocity, vzpomínkami a sny. Spolu s umělkyní Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová) založili vlastní směr - artificialismus, který kladl důraz především na obrazotvornost a volné asociace. Jindřich Štyrský věřil, že malíř je básník, který se nemusí vyjadřovat pouze slovy, ale třeba i tahy štětce.

Pojďme prozkoumat tahy štětce největšího malíře - přírody. Aprílové počasí sebou nese ostré jarní sluníčko, ale po ránu ve stínu stromů nebo lesa ještě můžeme objevit stopy jinovatky. Vezmi si s sebou na ranní procházku lupu a prozkoumej tahy přírody v malých krystalcích zmrzlé vody nebo si vytvoř doma vlastní obraz jinovatky. Stačí ti obyčejný papír, zelená pastelka a cukr krystal. Pastelkou nakresli stébla trávy a zasyp je hrstí cukru, prstem pak můžeš po trávníku v jinovatce malovat. Když se dotkneš jinovatky v přírodě, tak studí, tvoje jinovatka na papíře je slaďoučká.

Podívej se na obraz jinovatky od Jindřicha Štyrského, studí nebo hřeje na pohled?

______________________________

Májová poezie

Blíží se První máj a ten je, jak jistě víte, znám jako lásky čas. Co takhle svoje milované obdarovat básní? A ne jen tak ledajakou básní...

Umělci v druhé polovině minulého století sestavovali ze slov a písmen obrazy. Text se tak stával obrazem, takzvanou vizuální poezií. Jedním z takových umělců byl Dalibor Chatrný. Jeho díla si hrají především s divákovou imaginací, kdy v každé mysli diváka může být slovo, slovní obrat nebo věta interpretována vizuálně jinak.

__

_______________________________

Op art je hra

V umění se objevují různé mistrné iluze prostoru a věcí, to není novinka. Ale co když se díváte na obraz a on se vám před očima kroutí, vlní, nadouvá, a přitom se nehne ani o píď? Tak takový je op art. Umění, které si hraje s optickými iluzemi a nejčastěji k tomu používá geometrické tvary.

Op art je životním dílem maďarského umělce Victora Vasarelyho, od kterého dnes načerpáme inspiraci.

Chcete se naučit kouzelný trik, kterým překvapíte kamarády? Obrázek po obrázku jsme pro vás nakreslili pár nápadů, jak na to. Potřebovat budete jen papír, tužku a fix či pastelky.

__________________________________

Plakátování

Během dlouhých dnů karantény jste možná shlédli víc filmů než kdy jindy. Který vás oslovil nejvíc?
Staňte se grafikem a vytvořte pro film plakát! Grafici jsou lidé, kteří obrazem a textem propagují filmy, výrobky nebo služby, vymýšlejí obaly na knížky a různé jiné věci tak, abychom si jich všimli a esteticky na nás zapůsobily. Jejich práce můžeme vidět i na velkých výstavách jakou je například brněnské Mezinárodní bienále grafického designu, kde se potkávají grafici z desítek zemí.

__________________________________

__________________________________

Nůžkami a lepidlem

Během dnešního Barevného dopoledne se necháme inspirovat hravými kolážemi brněnského grafika a malíře Jana Rajlicha.

Rajlich si techniku koláže oblíbil a s nadsázkou ji rád přirovnával k "malování nůžkami a lepidlem". Jeho koláže se skládají z různě barevných geometrických tvarů, písmen nebo ústřižků obrázků.

Pojďme společně využít posledního podzimního sluníčka, které nám klepe na okno, a vyzkoušejme si to taky. Můžeme si tak třeba originálně vyzdobit okna nebo dveře svých pokojíčků. Materiálem se nám stane průhledný pečící papír, barevné fólie, složky a staré časopisy, nůžky a lepidlo.

Až bude Moravská galerie zase otevřená, přijďte si pak Rajlichovy koláže prohlédnout do Pražákova a Místodržitelského paláce.

__________________________________

Svatá Barbora

Všechny Barborky slaví svátek 4. prosince, proto nám inspirací k tomuto Barevnému dopoledni nemůže být nic jiného než gotická socha sv. Barbory od neznámého tyrolského sochaře, která je vystavená v zrcadlovém labyrintu v Místodržitelském paláci.

Se svátkem sv. Barbory je spojena i typická postava, která není už v dnešní době tak známá jako třeba Mikuláš. Sv. Barbora, kterou měla představovat žena v bílém hávu, chodívala po ulicích se zpěvem a modlitbami v předvečer svátku, tedy 3. prosince. Na sebe upozorňovala klepáním metlou na okna a zvoněním zvonečkem. Stejně jako dnes Mikuláš, nosívala i sv. Barbora dětem dárky.

Svátek sv. Barbory je spojen i s tradicí řezání větviček třešní, které si vložíme doma do vázy a staráme se o ně tak, aby nám do Vánoc rozkvetly.

Svatá Barbora je patronkou mnoha povolání, mimo jiné i zvoníků. Proto jsme si pro vás dnes připravili jednoduchý návod na zvoneček, kterým nejen, že uctíte památku sv. Barbory, ale také ozdobíte třeba pokojíček a hlavně na Štědrý den přivoláte Ježíška.

Budete potřebovat jen malý květináček, provázek a korálek jakékoliv barvy.

S vašimi výsledky se nám nezapomeňte pochlubit fotkou v komentářích.

Krásný adventní čas přeje Moravská galerie. 

__________________________________

Perniková chaloupka

Toto Barevné dopoledne je speciální už jen tím, že je poslední v letošním roce. Proto jsme se ho rozhodli věnovat Jurkovičově vile, která v nás ze všech budov, jež spravuje Moravská galerie, nejvíce evokuje Vánoce. Tato vila je stará přes sto let, je dřevěná, krásně barevná a bohatě zdobená různými ornamenty. Na štítu hlavního průčelí vily je dokonce zobrazena pohádka o Bačovi a drakovi.

Jurkovičova vila vypadá jednoduše jako perníková chaloupka, na kterou vám dnes posíláme recept a fotonávod.

Recept na těsto:

350 g hladké mouky

150 g cukru

2 vejce

3 lžíce medu

70 g Hery

1 lžička jedlé sody

1 lžíce skořice

2 lžíce koření do perníku

1 až 2 lžíce kakaa

Recept na polevu:

1 bílek

150 g moučkového cukru

Ingredience zpracujeme v tuhé těsto a necháme přikryté odpočinout 24 hodin. Druhý den vyválíme a tvarujeme do potřebných tvarů. Tvary potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme cca 8 minut na 160°. Ingredience na polevu smícháme a šleháme, až poleva zhoustne a dostane lesklý povrch. Chaloupku polevou ozdobíme pomocí sáčku s malou dírkou.

Naši chaloupku si můžete prohlédnou níže ve fotonávodu.

Krásné a klidné prožití vánočních svátků vám přeje Lektorské oddělení!

__________________________________

Písmenkový plakát

V prvním lednovém Barevném dopoledni si budeme hrát nejen s čísly, ale hlavně s písmeny. Vytvoříme si technikou koláže hravý plakát inspirovaný plakátem grafika Jana Rajlicha st. Plakátem můžeme pozvat na výstavu našich obrázků nebo oblíbených hraček své rodiče a sourozence. Dominantou plakátu budou naše iniciály, což jsou počáteční písmena našeho jména a příjmení (například Moravská galerie má iniciály MG).

Stačí nám mít po ruce nůžky, lepidlo a staré noviny nebo časopisy, ve kterých najdeme potřebná písmenka. Nezapomeňte na plakát nalepit i datum, kdy se výstava bude konat.

Co tahle ji uspořádat už dnes? Právě v dnešním dni se skrývá spousta jedniček a dvojek - 21. 1. 2021 a ještě k tomu je 21. století!

__________________________________

Káča

Dnešní Barevné dopoledne jsme se rozhodli věnovat významné české spisovatelce, která dnes slaví 201. výročí narození, a to Boženě Němcové. My si ji připomeneme hlavně jako autorku a sběratelku lidových pohádek.

Jednou z oblíbených pohádek od této autorky je i Čert a Káča. Tuto pohádku nejspíš všichni znáte, ale znáte i její znázornění od Ladislava Šalouna, který Čerta a Káču vytvořil jako sochu z mramoru a žuly? Socha je k vidění v naší expozici Brno předměstí Vídně, přijďte si ji prohlédnout, až bude galerie opět otevřená.

Pojmenování Káča nese i oblíbená hračka, známá již několik tisíciletí před naším letopočtem, kterou roztáčíme na špici tak, aby se vydržela točit co nejdéle. A dnes si ji s pomocí našeho fotonávodu můžete z papíru a špejle vyrobit a třeba si doma zahrát turnaj.

__________________________________

Umění je hrát si

Když jsou galerie i divadla zavřené, kde nacházet inspiraci? Kde teď potkat umělce?

Podle Vladimíra Boudníka ho každý z nás může nalézt v sobě. Říkával: "I když budou zničeny veškeré hodnoty, člověk s představivostí bude mít vždy sílu vytvořit si svou galerii." Snil o tom, vytvořit takové umění, které by přetrvalo veškeré katastrofy. Inspiroval se tak všedními věcmi, jako je struktura zdi, její nerovnost, odřená omítka, odrazy světla a různě je dotvářel.

.

Zkusme to taky! Je u vás před domem na chodníku prasklina? Co vám připomíná? Vezměte křídu do ruky a ukažte to všem. Je na zdi zvláštní skvrna? Udělejte fotku a upravte ji ve svém oblíbeném programu nebo ji vytiskněte a nechte kouzlit pastelky. A až galerie otevřou dveře, možná nám díky probuzené představivosti začne umění vyprávět úplně nový příběh.

__________________________________

Přání pro babičku

Malování vajíček, pletení pomlázky a čas s rodinou a kamarády patří k Velikonocům. Tato tradice je starší než kdokoliv z nás. Jedny takové veselé Velikonoce na vesnici zachytil před 60 lety fotograf Otto Hrubý.

.

Jak si letos udělat radost na dálku? Naší babičce, dědovi, tetě nebo kamarádovi můžeme poslat přání. A ne jen tak ledajaké. Vyrobíme si ho totiž sami! 

Potřebovat budeme papír, barevný nebo bílý, časopis či noviny, nůžky, lepidlo, pastelky a naši fantazii. Z časopisu si vybereme kousek obrázku, může to být část člověka, zvířete, květiny, domu, zkrátka čehokoliv a společně s mamkou, bráchou nebo i sami ho dokreslíme. Nebojte se zcela popustit uzdu vaší představivosti!

Teď už stačí jen dát přání do obálky, nalepit známku a vyslat ho na cestu. Přejeme krásné Velikonoce!

__________________________________

Souhvězdí Persea

Do Moravské galerie se po dlouhé době vrátil významný obraz vlámského malíře Petera Paula Rubense Hlava Medusy. 

Medúsa je bájná postava řecké mytologie! Je popisována jako okřídlená žena s hady místo vlasů, která promění v kámen každého, kdo se jí podívá do očí. Inspirací k dnešnímu Barevnému dopoledne nám však bude Perseus - jeden z nejznámějších hrdinů řecké mytologie, který s Medusou podle legendy úspěšně bojoval.

Víte, že je podle něj dokonce pojmenované souhvězdí?

Pojďte si společně s námi zkusit doma vytvořit hvězdnou oblohu třeba právě se souhvězdím Persea. Stačí k tomu pár obyčejných věcí, které doma určitě všichni najdete, a samozřejmě tma.