Historie

Moravská galerie v Brně je výjimečná šíří svého záběru. Jako jediné muzeum umění v České republice se zabývá výtvarnou kulturou zcela komplexně. Pracuje jak s volným uměním, tedy malbou, kresbou, grafikou a plastikou od nejstaršího období po současnost,  tak s fotografií, užitým uměním, grafickým designem a architekturou. Moravská galerie v Brně je druhým největším muzeem umění v České republice.

Pražákův palác, sídlo ředitelství Moravské galerie v Brně

Moravská galerie v Brně je výzkumnou organizací, jejímž hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií.

Její historie začíná už v roce 1818 založením Františkova muzea, jehož součástí byla od počátku obrazárna. Když pak roku 1961 došlo ke sloučení Obrazárny Moravského zemského muzea s Moravským uměleckoprůmyslovým muzeem (založeným v roce 1873), získala nově vzniklá instituce propojující volné a užité umění dnešní název - Moravská galerie v Brně.

Moravská galerie v Brně spravuje čtyři architektonicky pozoruhodné budovy: Pražákův palác, Uměleckoprůmyslové muzeum, Místodržitelský palác a vlastní vilu Dušana S. Jurkoviče. Společně s vídeňským Muzeem užitého umění (MAK) spravuje Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy.

Moravská galerie v Brně prezentuje výtvarnou kulturu území České republiky v evropském kontextu, a to jak ve stálých expozicích, tak prostřednictvím krátkodobých výstav. S tímto úsilím souvisí i spolupráce s řadou tuzemských i zahraničních institucí a účast na mezinárodních projektech. V celosvětovém měřítku má z aktivit Moravské galerie v Brně největší význam Mezinárodní bienále grafického designu pořádané od roku 1963.

Výstavy i expozice obohacuje doprovodný program ve formě přednášek, komentovaných prohlídek výstav, dílen, koncertů a performancí koncipovaný pro všechny návštěvnické skupiny. Zvláštní důraz je kladen na dětské publikum, ať už se jedná o individuální návštěvníky nebo organizované skupiny. O otevřenosti muzea svědčí i zřízení kolekce uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a na ni vázané výstavní projekty.