Výstava je součástí snah Moravské galerie v Brně reflektovat vlastní minulost, v širším smyslu pak zhodnotit existenci média fotografie ve druhé polovině 20. století.
Koncepci motivovala hlavně skutečnost, že akviziční strategie kamenných institucí sbírajících fotografii, stejně jako jejich výstavní plány v minulých desetiletích, inscenovanou fotografii 70. let přehlížely. Přesněji řečeno přehlížely jednu z jejích specifických podob, která podle nich zaváněla "manýrismem", křečovitostí a vyumělkovaností. Nevšímavost až vyloučení souvisí s dobovým chápáním pojmu umění ve fotografii. Proto úvahy mířené na tento typ fotografie nepřímo operovaly se slovy kýč a nepůvodnost. Nevyhýbá se jim ani koncept výstavy, neklade ovšem důraz na jejich hodnotící stránku. Jde spíše o to přiblížit divákovi mechanismy, v jejichž rámci tento výrazný fenomén vznikal a fungoval. Ukázat ho jednak v kontextu mezinárodních salonů umělecké fotografie, kde měl své privilegované postavení, a jednak ho dát do širších sociálních a politických souvislostí. V expozici se proto kromě fotografií z Čech, Slovenska, Polska, Lotyšska, Finska a Nizozemí objeví i ukázky filmů, publikace, plakáty a další reálie, které s existencí této fotografie souvisejí.
