Výstava Vůně levhartí kůže představuje devět mladých autorů, nedávných absolventů nebo současných studentů českých a slovenských výtvarných škol, kteří až na výjimky se v Brně dosud neprezentovali.
Podle jedné starověké pověsti byl levhart jediným zvířetem, které vydávalo vonný zápach k lapení svých obětí a vytvářelo tak neviditelnou past. Dalo by se říci, že tento příběh docela dobře vyjadřuje naši současnost, v níž se tu s lepším a tu zase s horším uspokojením či výsledkem sami pohybujeme. Svádění k tomu či onomu se stalo naší každodenností, v níž nemůžeme sice nic tak ztratit stejně, jako jen stěží můžeme něco získat. Důležité však je, neustále se pohybovat a více a více se aktivovat. Aktivně zaujmout je však při všeobecném zahlcení stále novými informacemi nebo ještě libějšími počitky velmi nesnadné. Na výstavě Vůně levhartí kůže se diváci mohou setkat s široce pojímanou mediální škálou současného vizuálního projevu, od klasicky pojímaných akvarelových maleb na přírodním hedvábí a prostorových objektů či fotografie až k záznamům akcí a obrazovým manipulacím. Společným jmenovatelem jinak velice pestře pojímaného výběru je všeobecně míněné upozornění na manipulovatelnost a podprahovost současné mezilidské komunikace, založené na široké škále svádění, při němž sdílení úzkých intimit se stává monopolním prvkem širších komunit.