Výstava poprvé v České republice představuje v tak velkém počtu někdejší dvorské a šlechtické stolní stříbro habsburské monarchie ze sbírky Národního muzea v Praze.
Kritériem pro výběr stolního nádobí, náčiní a stříbrné komorní plastiky byl vznik ve významných firmách Mayerhofer & Klinkosch a J. C. Klinkosch ve Vídni v letech 1867 - 1921. Exponáty jsou rozděleny podle objednavatelů a majitelů do čtyř sálů: Nejstarší část v rohovém sálku tvoří osm ukázek z 376 dílného Císařského servisu, který roku 1867 daroval císař František Josef I. mexickému advokátovi, jenž před válečným soudem obhajoval jeho bratra císaře Maxmiliána, popraveného republikány. Hlavní část výstavy s prostřeným stolem v prostředním sále tvoří výběr z téměř 500 dílného servisu hraběte Františka Josefa Salm-Reifferscheida. Salm jej užíval na zámku Hainšpach (dnes Lipová) v severních Čechách a v Praze. Třetí, rovněž rohový sálek, zaujímá výběr rodinného stříbra a alpaky Thun-Hohensteinů z Klášterce. Vynikají alpakové příbory s porcelánovými rukojeťmi, které se vyráběly v tamní Thunovské porcelánce. Do čtvrté a poslední místnosti byly vybrány jednotlivosti z různých šlechtických sbírek: Podnos Chotků z Vojnína v prostřední vitríně byl zdemolován pádem z okna v květnu 1945, dnešní stav dokládá výjimečnou zručnost restaurátora Vladimíra Čížkovského. Rodinné stříbro Kleinů z Wisenberga a Nádherných z Borutína odložila před útěkem do exilu roku 1948 poslední členka rodiny, baronka Sidonie Nádherná z Vrchotových Janovic na Nizozemské velvyslanectví v Praze; v jeho sklepě byl poklad znovuobjeven roku 1997 a darován Národnímu muzeu. Výstava je součástí vědeckého zpracování největší státní sbírky uměleckých prací z drahých kovů, která je v oddělení starších českých dějin Národního muzea v Praze. Premiéra výstavy - v rozsahu o jednu třetinu menším než v Brně - se uskutečnila v létě 2002 ve Vídni v Poštovní spořitelně, která zčásti restaurování stříbra platila.