Speculare - dívej se, zpytuj: Kouzelné obrazy

Výstava se zaměřuje na období baroka a má doložit, že baroko bylo nejen dobou horečného boje o náboženskou pravdu a útoku na naše smysly prostřednictvím teatrálních efektů v umění a oslnivého dynamismu v architektuře, ale že to byl i čas velkých pokroků na poli vědy i filozofie, čas Koperníka, Galilea, Bruna i Komenského.

Prostor určený k obměnným výstavám ve stálé expozici starého umění se v průběhu výstavy Kouzelné obrazy v rámci programu pro děti a rodiče Speculare - dívej se, zpytuj stal kabinetem kuriozit. Ten je ostatně i připomínkou nejstaršího veřejného muzea v českých zemích, jehož vznik spadá právě do období vrcholícího baroka, totiž. tzv. Matematického muzea v pražském Klementinu. To bylo založeno a veřejnosti zpřístupněno roku 1722 a v provozu se udrželo celé půlstoletí. Zaniklo současně s jezuitským řádem, který se o jeho vznik zasloužil. Zárodky muzeí lze ale hledat už v šlechtických či panovnických kolekcích doby renesanční, jimž se říkalo studiolo, scrittorio, museo, francouzsky cabinet de curiosité a německy Kunst und Wunderkammer. Jezuité, kteří těmito kabinety usilovali o zvýšení své popularity, tak vlastně zajistili přechod od soukromých kabinetů ke studijním kabinetům škol a univerzit i k opravdovým muzeím. Muzeum v Klementinu patřilo k nejstarším v Evropě, a přestože bylo zváno matematické, řada jeho exponátů se k matematice vůbec nevztahovala. V brněnském kabinetu kuriozit lze spatřit např.: megaletoskop - jím lze pozorovat obraz náměstí sv. Marka v Benátkách, který je podmalbou a perforací upraven tak, aby se při předním osvětlení obraz jevil jako ve dne a při prosvícení zezadu jako v noci. Nemůže chybět laterna magica jako předchůdkyně kinematografu, ani camera lucida a mikroskop - a jsou tu konečně i optické hříčky, které byly snad prvně spatřeny u Leonarda da Vinci, totiž tzv. anamorfotické obrázky - deformované obrázky se pomocí válcového nebo kuželového zrcadla při správném úhlu pohledu přenášejí do reálné podoby. Tyto základní předměty, zprostředkovávající kouzla na základě jasně fungujících optických zákonů, byly zapůjčeny z Národního technického muzea v Praze. Další barokní kuriozity byly vybrány ze sbírky užitého umění Moravské galerie v Brně. Je to zejména vzácný nautilus pompilius, velká ulita hlavonožce bohatě zdobená leptáním a rytinami původem patrně z Amsterodamu, upomínající na baroko jako dobu pokračujících zámořských objevů a obchodů. Nechybí ani umělé oko ze slonoviny, sluneční a měsíční hodiny, dalekohled a mikroskop dokládající rozvoj věd, ani barokní tisk Plinia v pergamenové vazbě. Pokud by se výstava zdála poněkud neutříděná, je třeba podotknout, že v onom Matematickém muzeu měly vedle výše zmíněných objektů místo nejen důmyslné hudební automaty, ale i kakaové boby, vycpaní ptáci, zub krokodýla či pohlavní úd velryby. Účelem tu bylo nejen poznávat, ale zároveň pozorovat, podivovat se, oddávat se fantazii a úžasu. Racionalita, imaginace a náboženská víra nebyly v barokním světě neslučitelné.

Informace

Výstava
18/9/2002 - 31/12/2002
Kurátor
Yvona Ferencová
Datum vernisáže
17/9/2002 00:00

Mapa stránek