Od května 2002 vystaví Jiří Matějů v Atriu Pražákově paláce čtyři rozměrné obrazy lineárních řazení - možných vjemů energeticky působících polí ze zářivých barev a stupňovaného účinku.
Životní koncept a postupy tvůrčího hledání Jiřího Matějů jsou sympaticky symbolické, neboť si ponechávají přesah a širší lidskou platnost. Jsou v nich latentně přítomné hry. Nejsou literární. Jsou to hry vizualizované - hry očí, u kterých se vidoucí baví a zaslepení vadí... "Otisk" Matějů je fázování hry a času. Jiří Matějů "opakuje" tentokrát na ploše plátna linie nebo pravoúhlé či organické tvary. Užívá jemně klížených pigmentů, aby vjem barvy a světla byl co nejbezprostřednější. To, co obrazy představují, jsou vztahy a jejich vjemy samy o sobě. Světlo je barva a naopak.
Do celkové skladby koncepce lineárních řešení náleží i připravovaná instalace - prostorové objekty ze silného ocelového drátu zušlechtěného perletí (vír a zamotaný smotek vlasů). Caldera je součástí sochy i to imateriální "mimo" ní. Nejde tu však jen o formu. Neboť z toho, co nám v paměti skutečně zůstává, není nakonec nic, co má společného s předmětností a její spotřebou. Zkušenost vjemu oka a posunů vzpomínek může zůstat mimo komunikační schopnost verbálního jazyka, přesto její obecná platnost zůstává širší. Naplňování ideje absolutního jazyka zůstává přitažlivá hlavně těm, kdož se sice rozpomínají, avšak nečiní si nárok obsažení "času i veškerenstva věcí".
úvodní slovo přednese kurátor výstavy Pavel Netopil, hudební skladby a program František Fiala